Necenzurujeme.cz

Trest smrti jako image

Kritici Putina: buduje si u ruských občanů svůj obraz "ochránce" před teroristy či vrahy. Kreml ale ve skutečnosti trest smrti nepotřebuje, mnozí vězni umírají i bez něj.

ČT24.cz: Rusko opustilo Radu Evropy 15. března jen hodiny předtím, než mělo být vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu. 

Právě Rada Evropy se snaží své členské země (nyní asi 46 zemí) přinutit ke zrušení trestu smrti nebo alespoň k přechodnému moratoriu či nepoužívání v praxi; každopádně by se trest smrti - pokud by vůbec měl existovat - měl týkat jen úzké skupiny nejhorších trestných činů (moje pozn.: Rusko ovšem běžně kvalifikuje podle potřeby Kremlu jakýkoli čin jako ten nejzávažnější, např. válečný zločin, terorismus).

www.en.wikipedia.org/wiki/Capital_punishment: V r. 2022 zachovalo trest smrti 44 zemí, 108 ho kompletně zrušilo de jure u všech zločinů, 7 ho zrušilo za běžné zločiny (ponechaly ho např. pro válečné zločiny, což ovšem podle mě není obrana vlasti, ale naopak jednání proti vlasti, proti její ústavě apod.), 26 zemí ho zřejmě zrušilo v praxi (trest zachován v zákonu, ale nepoužíván).

Ač většina zemí trest smrti zrušila, přes 60 % světové populace žije v zemích, kde je zachován (Čína, Indie, část USA, Saúdská Arábie aj.). 

EU zakazuje trest smrti; Rada Evropy se snažila zrušit ve 46 členských zemích (Protokol 13 Evropské úmluvy o lidských právech ale má účinek pro země, jež ho podepsaly a ratifikovaly); Valné shromáždění Spojených národů svými nezávaznými rezolucemi vyzvala ke globálnímu moratoriu s výhledem na zrušení trestu smrti.

Lidskoprávní organizace Amnesty International aj. poukazují na nehumánnost a riziko zneužívání; ve statistikách lze ověřit, že větší či nižší počet vykonaných rozsudků trestu smrti navazuje na ev. změnu politického prostředí zemí (riziko neoprávněné exekuce, manipulace s "důkazy", pomsta apod.). 

Po 2. sv. válce byl trend trest smrti zrušit. Podobně po pádu komunismu v Evropě příslušné země rušily tento trest (byla to patrně i podmínka vstupu do EU). Podle Amnesty International v r. 2020 vykonávalo trest smrti 18 zemí, avšak některé země data neposkytují či je zkreslují.

www.statista.com/statistics/267304/number-of-executions-worldwide: v r. 2020 mělo být vykonáno v Číně (nejméně) 1000 poprav, v Íránu 246, USA 17 atd.

Wikipedie např. uvádí, že poslední poprava v členské zemi současné Rady Evropy byla v r. 2017 na Ukrajině (avšak chybějí tu data mj. za Rusko, u něhož různí věrohodní svědci či pozorovatelé poukazují na to, že režim likviduje jemu nepohodlné osoby i jinými prostředky, např. mučením ve věznicích; veřejné soudní řízení bývá užito spíše pro image režimu - aby lidé viděli, jak se stát stará o jejich ochranu).

USA (kde se zachoval trest smrti spíše v menšině amerických států) přerušily popravy v r. 1972, ale obnovily je v r. 1976. Od té doby mělo proběhnout přes 1400 poprav. Odhaduje se však, že nejvíce se popravuje mj. v Číně (Severní Korea v této oblasti nejvíce mlčí).

Na tlak Rady Evropy Rusko (prezident B. Jelcin) v r. 1996 zavedlo na trest smrti moratorium s tím, že tento trest měl být do 3 let plně zrušen. Avšak noví vládci v Kremlu (Putin, Medveděv) trest smrti zachovali (obnovili). Na výzkumy názorů ruských občanů (na něž se někdy odvolává Kreml) se nedá moc spolehnout, nicméně ve Wiki se podle toho, kdo průzkum dělal, místy názory různily: např. v r. 2019 50 % dotázaných mělo být pro popravy, 19 % proti, v r. 2015 bylo 41 % pro trest smrti, 44 % proti... 

V současnosti podle ruské ústavy má každý právo na život, trest smrti pro nejzávažnější trestné činy "proti lidskému životu" a všechny tyto rozsudky vyžadují soud před porotou. Trestní zákoník má podle Wiki ukládat trest smrti za 5 druhů trestných činů: vražda, činy proti úředním osobám státu, genocida; lze dát doživotí, jedinci pod 18 let, nad 60 let a ženy by měli být vyjmuti. 

Popravy se v Rusku vykonávají neveřejně, zastřelením, tělo usmrceného zločince či politického odpůrce se nevydává rodině, pohřbí se na neznámém místě.  (Vzhledem k tomu, že desítky let studuju věrohodné publikace k totalitním praktikám mj. SSSR a Ruska: v zemi, kde justice není ve skutečnosti oddělena od Kremlu, kde lze vyslat nájemného vraha na kohokoli, aniž by se kauza nezávisle na politické moci šetřila, kde lze zinscenovat jakékoli důkazy, při absenci nezávislé kontroly nad věznicemi - ukrajinským vojákům z Azovstalu drženým v ruských věznicích hrozí vysoké riziko, pokud jde o spravedlivé posouzení např. jejich obrany Mariupolu či ev. účast na hlídání zóny oddělující Ukrajinu od tzv. separatistů od r. 2014.)

V historii Ruska se k popravě užívaly různé metody: bičování až ke smrti, upálení, stětí... Dodnes některé země používají kromě věšení např. ukamenování. 

www.newsrnd.com/news/2022-05-23-amnesty--number-of-executions-increases-by-20-percent: v r. 2021 podle Amnesty International celosvětově vzrostl počet poprav o 20 %, na nejvyšší příčku je řazena Čína, avšak k datům Severní Koreje aj. je limitovaný přístup. 

www.euromaidanpress.com (soviets executed): Sověti popravili třikrát více vojáků rudé armády než nacisté popravili těch německých; podle oficiální statistiky během 2. sv. války sovětské tribunály odsoudily přes 2,5 mil. sovětských občanů (asi polovina miliónu za kontrarevoluci), popravili 217 000. 

Britské tribunály v té době odsoudily k smrti 40 vojáků, Francie 102, USA 146, Německo 30 000 vojáků. 

Otřesný obrázek Ruska, které nikdy nemělo standardní demokracii (a její instituce, jež by skutečně fungovaly podle zákonů, nikoli podle přání mocných), je zachycen zčásti na:

www.en.wikipedia.org/wiki/List_of_massacres_in_Russia (r. 2014): do genů obyvatelstva se mj. uložily zážitky z tzv. bílého a rudého teroru od r. 1917, stalinské čistky, pak i zážitky z 2. sv. války (např. pohřbívání lidí zaživa).

90. léta jsou poznamenána masakry lidí vč. civilistů mj. v Čečensku, např. v r. 1995 masakr 100 - 300 civilistů ve vesnici v Čečně ruskými paramilitárními silami (vč. 250 dětí); v r. 2004 Severní Osetie: islámští teroristé vs. ruské ozbrojené síly (žilo zde asi 82 % Osetinců, Rusů 13 %) - střet odnesli zvláště civilisté - asi 334 lidí usmrceno, z nich 186 dětí. 

Ještě zvlášť zmíním r. 1995 v Čečně: 55 - 100 mrtvých, kdy ruské stíhačky shodily kazetovou munici na město (ruští mocní a jimi vedené ozbrojené složky jsou zkrátka trvale "cvičeni" v tom, co nyní Ukrajina i Západ nazývají "taktika spálené země".

Masakr v r. 2010 (Kuščiovskaja): zavraždění 12 lidí vč. 4 dětí, údajně gang, ovšem s podezřením, že byl pod ochranou ruských úřadů; vůdce zemřel ve vězení "na mrtvici", asi 3 komplicové měli spáchat v dané chvíli sebevraždu (někdy ji jedinec radši zvolí místo mučení). Kritici V. Putina uvádějí, že využívá příležitost ukázat se národu jako "ochránce" před "zlými". 

Zacházení s ukrajinskými vojáky zajatými Putinovým režimem osobně vidím pesimisticky: koho nebudou potřebovat pro televizní show pro národ, toho může postihnout "zdravotní příhoda" ve vězení. Putin podle mě dostatečně prokázal, že se necítí být vázán ničím lidským ani ženevskými konvencemi: zajatci by měli mít právo mj. na svého advokáta, na "spravedlivý soud" (nikoli s předem připravenými "důkazy"); obrana vlasti ve smyslu ukrajinské ústavy není válečný zločin (i kdyby voják měl na těle jakékoli tetování), musel by být věrohodně usvědčen, že např. zbytečně usmrtil konkrétní osobu. 

I Bělorusko má trest smrti - za "terorismus", ovšem v mnoha záběrech jsme viděli, že s lidmi, kteří přijdou do ulic beze zbraní vyjádřit odlišný politický názor (či jen říct, že nevěří regulérnosti voleb), se zachází někdy hůře než s teroristy (ač je neozbrojený jedinec "složen" k zemi, ještě se do něj mlátí a kope).

www.therichest.com (top 10 countries with the most executions per year): v r. 2014 mělo být v Číně nejméně 1000 poprav, v Íránu 289, v USA 35...

O trestu smrti se vedou spory z různých hledisek; řadoví občané k němu někdy tíhnou pod tlakem zvlášť odpudivého činu s trýzněním oběti, proti tomu figuruje riziko (není žádnou vzácností) justičního omylu aj. 

Když jsem se probírala příspěvky ve Wikipedii (Capital punishment in Russia aj.), poznamenala jsem si: za závažný zločin se chápe vražda, hromadná vražda, teroristický čin, zločin proti státu, kdy se někdo pokouší svrhnout vládu násilně - to ovšem pasuje spíše na ukrajinské separatisty a na ruské žoldnéře s úkolem zabít kyjevskou vládu a bez ohledu na občany zde instalovat Kremlem schválenou vládu.

 

 

Štítky článku: společnost

prestiž 1: -8,34 přečteno 307×

15 Hodnotit článek 0

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Trest smrti jako image

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse