Necenzurujeme.cz

Studie k vedlejším účinkům

Mezinárodně složený tým výzkumníků tvrdí, že rizika dvou mRNA covid-vakcín převyšují prospěch. Vědci oslovili např. německou komisi pro očkování STIKO s žádostí, aby přehodnotila svá doporučení k vakcinaci.

www.berliner-zeitung.de a www.msn.com dnes nabízejí informace o nové studii, v níž nezávislí odborníci z více zemí přezkoumali data farma-firem Pfizer / BioNTech a Moderna (jejich klinické studie, které tyto firmy předložily úřadům s žádostí o povolení jejich covid-vakcín). Se závěrem, že rizika očkování převyšují prospěch. Skupina klinických lékařů, epidemiologů, statistiků aj. (USA, Austrálie, Španělsko, UK aj.) svou studii zveřejnila v odborném časopisu Vaccine. Němečtí lékaři spolupracující s iniciativou více jak 50 vědců ze SRN (podporují individuální očkování, nikoli povinné) předložili tuto studii komisi pro očkování STIKO s tím, aby přehodnotila svá doporučení ke covid-vakcinaci v Německu s přihlédnutím k výsledkům studie.

Berliner Zeitung má ke studii rozhovor s univerzitním profesorem z Münsteru V. Keilem (epidemiolog aj.), na který odkazuje také MSN.com (cituje ale i další odborníky z jiných zemí): Jde o skupinu zkušených odborníků vč. zástupce British Medical Journal (prestižní lékařský časopis). Provedli re-analýzu údajů z klinických studií firem Pfizer a Moderna (výzkum covid-vakcín), jež byly zhruba před dvěma roky předloženy úřadům pro schvalování léčiv a vakcín (v USA úřad FDA, v Evropě EMA). 

Účinek vakcín uvedených dvou firem se u účastníků výzkumu měl - podle uvedených médií - zkoumat dva roky, ale ve skutečnosti se ověřoval v průměru dva měsíce (moje pozn.: sledovala jsem zahraniční média na podzim 2020, kdy část odborníků preferovala delší výzkum nových mRNA vakcín, jiní byli pro uspíšení výzkumu, politici různých zemí se přikláněli k urychlení výzkumu a zahájení plošného očkování proti covid-19; např. část německých a rakouských odborníků požadovala, aby firmy musely předložit původní data o průběhu výzkumu, nikoli jen výňatky z nich, firmy se tomu bránily - jde o jejich vlastnictví či musí chránit soukromí účastníků klinických studií). 

Nyní však zmíněná mezinárodní skupina odborníků data firem přezkoumala z nových úhlů pohledu: firmy sice tvrdily a tvrdí, že prospěch z očkování jednoznačně převyšuje jeho rizika, avšak výzkumníci si mj. povšimli rozdílných výsledků poměru prospěch - riziko v závislosti na tom, zda se např. hodnotí jedinci jen s jednou dávkou vakcíny a jen kratší dobu, anebo očkovaní dvěma dávkami a po delší období (2 měsíce po druhé dávce či i o něco déle). 

Už v době předložení klinických studií firmami zůstalo podle výzkumného týmu mnoho otázek otevřených a dodnes od firem nejsou přístupné "individuální údaje" o účastnících klinických zkoušek; podle těch individuálních dat by bylo možno zkoumat, zda účastníci experimentu měli jen jeden či i více vedlejších účinků a zda určité podskupiny mají větší riziko z vakcinace. Tím by se zpřesnil (vypočetl) poměr prospěch vs. riziko např. pro různý věk a pro rozdílný zdravotní stav. Účastníci studií obou firem byli spíše mladí a zdraví v porovnání se zranitelnými skupinami, měli nižší riziko onemocnět závažně či zemřít.

I na základě těch (randomizovaných) dat, k nimž se výzkumníci dostali, i přes jen 2měsíční sledování účastníků v původních klinických studiích si mezinárodní tým troufá ve vlastní re-analýze vyřknout závěry: poměr prospěch vs. riziko byl v randomizovaných datech k době schvalování vakcín úřady takový, že riziko závažného vedlejšího účinku bylo vyšší než prokázaný prospěch.

Výrobci a povolovací úřady zahrnuly do hodnocení také účastníky klinických studií pouze s jednou dávkou vakcíny a s mnohem kratší dobou sledování, což (falešně) vede ke snížení rizika. Nyní se tedy posuzovala data lidí po druhé dávce a sledovaných nejméně 2 měsíce. 

Ve studii Pfizer/BioNTech bylo riziko závažných vedlejších účinků - 10,1 na 10 000 očkovaných - vyšší než redukce rizika hospitalizace ve srovnání s placebo skupinou (2,3 z 10 000 účastníků studie). 

Ve studii Moderna utrpělo 15,1 z 10 000 očkovaných účastníků závažné vedlejší účinky; riziko závažného průběhu infekce se v porovnání s placebo skupinou snížilo jen o 6,4 na 10 000 očkovaných. 

Obě studie společně ukazují o 16 % vyšší riziko závažného vedlejšího účinku po mRNA očkování, citují uvedená média odborníky.

Proto nyní např. část německých odborníků požaduje po komisi pro očkování STIKO vzít v úvahu nový přezkum dat dvou farma-firem a zaujmout k tomu stanovisko ohledně doporučení vakcinace pro německou populaci.

Moje pozn.: patřím možná mezi málo Čechů, kteří si pečlivě pročetli v prosinci 2020 klinické studie (spíše jen výňatek údajů v interpretaci firem) výrobců dvou mRNA vakcín; jako bývalá dlouholetá investigativní novinářka týdeníku pro zdravotnické pracovníky jsem si tehdy říkala - jsou to tvrzení firem, nezávislí odborníci by měli podklady přezkoumat hlubším způsobem. Např. se zde uvádělo, že určitý počet účastníků studií byl vyloučen - zčásti se pro to prý rozhodli sami účastníci, zčásti se tak stalo z rozhodnutí lékaře (ale bez bližšího vysvětlení). Po mých zkušenostech, jak pěkně jde sepsat např. zprávu o hospodaření zdravotní pojišťovny nebo nemocnice a na jaké nedostatky přijde zkušený auditor, jsem se přikláněla k požadavkům odborníků různých zemí, kteří (marně) požadovali přístup k původním denním záznamům o průběhu experimentálního ověřování vakcín. Firmy to prý odmítaly.

Také jsem si uvědomila, že přinejmenším zčásti probíhají klinické zkoušky v tzv. třetích zemích, např. v Africe, kde - jak připomínají někteří experti - přece jen chybí "veřejný dohled" (nezávislý na firmách). To vadí např. dánskému expertu P. C Gotzschemu, který ve své publikaci Smrtící medicína a organizovaný zločin postrádá důsledně nezávislou kontrolu farma-firem (např. ukazuje, že je poměrně snadné manipulovat s daty kolem klinických studií k léčivům, tvrdí také, že nelze připustit praxi, aby se firmy samy kontrolovaly a byly samy sobě soudcem, zmiňuje i "obálky s penězi", aby lékaři ochotněji předepisovali léky či aby úředníci nové léky posuzovali méně kriticky; svá tvrzení autor dokládá např. soudními pokutami či statistikou - důslednější nezávislá kontrola může znamenat méně vedlejších účinků, nižší počet z trhu stahovaných přípravků poté, co za ně pojišťovny zaplatily velké peníze). 

Přestože jsem zkušenější novinář z oblasti zdravotnictví, nejsem na úrovni expertů z oblasti covid-vakcín, takže mohu podobně jako např. Berliner Zeitung jen klást vedle sebe různá tvrzení odborníků. I zmíněný mezinárodní tým, který provedl u dvou mRNA očkovacích látek svou re-analýzu, poukazuje na ev. podhlášení nepříznivých účinků a na tendenci označovat jedince se závažnými zdravotními problémy po očkování za simulanty nebo se ty problémy označí za "dlouhodobý covid". 

Také www.exxpress.at (8.7.2022) informuje o šetření odborníků z americké státní univerzity v Louisianě podle dat Pfizer a Moderna: mezi očkovanými nalezli 139 "nežádoucích případů", v placebo skupině 97. Z analýzy jim vyšlo, že na 10 000 očkovaných bylo 12,5 vakcínou indukovaných vedlejších účinků - to označili za velmi vysoký počet s tím, že žádná jiná očkovací látka na trhu takový počet vedlejších účinků nemá (patrně měli na mysli jiné druhy očkování?, protože i u dalších covid-vakcín je registrován podle mne nikoli zanedbatelný počet vážných zdravotních následků, např. trombózy u AstraZeneca).

V tomto článku odborník Brownstone Institute uvádí: z covidu uzdravení mají přirozenou imunitu, jež je silnější než ta indukovaná vakcínou, prospěch z očkování je tu tedy minimální. Poměr prospěch versus riziko je třeba počítat rozdílně pro různé skupiny obyvatelstva, např. děti mají nízké riziko závažného průběhu infekce, naopak osoby od 70 let, pokud ještě neprodělaly covid a nejsou očkované, mohou mít vyšší riziko úmrtí při covidu. I výše zmíněný mezinárodní tým je pro výpočet prospěch vs. rizika rozdílně pro jednotlivé skupiny občanů - podle věku, nemocí apod. 

www.msn.com/de-de/gesundheit/medizinisch/nebenwirkungen-"wir-sehen-eine-absolute-risiko-erhöhung-durch-die-mrna-impfung"/ar-AA11Dgqh. 

 

 

 

 

 

Štítky článku: společnost

prestiž 1: 7,51 přečteno 196×

1 Hodnotit článek 2

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Studie k vedlejším účinkům

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse