Necenzurujeme.cz

Byl to zážitek, přečíst si článek v iDnes s názvem „Pavla v Prokopském údolí vítali koně Převalského…“ Jako bych tam byl.
S panem prezidentem a jeho flanelovou košilí (v článku je zmíněna).
Reportérka z doprovodu musela být u vytržení, které se přeneslo i na autorku článku. Přímo to vidím, ten radostný třpyt v oku, radostné klepání do klávesnice, svět je krásný s panem prezidentem. Ví to všichni, i koně Převalského, když píše:
„Na vycházku s prezidentem šla také reportérka iDNES. Když se skupina v čele s Petrem Pavlem objevila před výběhem koní, zvířata ho přišla přivítat. Jako by tušila, o jak vzácnou návštěvu jde, popsala reportérka z místa.“
Autorka článku, i když tam přímo nebyla, je osvícena, ale zase ne tak moc. Pan prezident je světlo, ale také lidový člověk, co má rád jiné lidi. Tedy ne úplně všechny, pravda. Je to jak zmínka z evangelií, když autorka uvádí:
„Cestou Pavel promluvil s kolemjdoucími, jednoho dokonce pozval na pivo.“
Božínku! Ale proč jen jednoho: Proč ne všechny? Proč nezavolal nám ostatním?
A nechybí ani mystický zážitek:
„Na začátku procházky mírně sněžilo. V průběhu se ale obloha vyjasnila a skupině na cestu svítilo slunce.“

Mraky se rozestoupily. Slunce svítilo. Svítilo na naše slunce, pana prezidenta.
A skupina poutníků šlapala ke světlým zítřkům navzdory, že jim Petr Macinka zrušil globální oteplování.
Aleluja!

A mimochodem, víte, proč císaři Františku Josefovi říkalo v Čechách "starej Procházka"?
To se jednou císař pán vypravil do Prahy a prošel se po Karlově mostě. Načež tisk uveřejnil fotku, jak císař pán rázuje po mostě a opatřil ji popiskou "Procházka na mostě". A jak víme, jsme v tomto ohledu národ tvořivý, a proto "starej Procházka:"
Že by Procházka v lese?