Necenzurujeme.cz

Firmám hrozí pokuta až 10 milionů, zákaz činnosti na 2 roky a veřejný blacklist.

V oblasti švarcsystému přichází nejzásadnější obrat za poslední dekádu. Od 1. prosince 2026 začne platit nová definice závislé práce a kontrolní orgány budou muset prokazovat čtyři zákonné podmínky kumulativně, tedy současně. Souběžně s tím se naplno rozjíždí masivní koordinované kontroly finančních úřadů, inspekce práce a České správy sociálního zabezpečení, které si nově automaticky sdílejí data. Společnostem, které využívají švarcsystém, tak nově hrozí nejen sankce do výše 10 milionů korun, ale také zákaz činnosti až na dva roky a zápis na veřejný blacklist. 

K 1. prosinci 2026 dochází k přelomové změně v návaznosti na novelu zákoníku práce a nový zákon o platformové práci. Zcela se přepisuje definice závislé práce a dochází k výraznému zpřísnění kontrolní praxe. Regulace s názvem Švarcsystém 2026 tak znamená zlom pro desítky tisíc českých firem, které dosud stojí na dlouhodobé spolupráci s živnostníky na IČO. To, co bylo ještě včera tolerovanou šedou zónou a procházelo při běžných kontrolách, se od prosince stává jednoznačným porušením zákona s rizikem likvidační pokuty až 10 milionů korun, zákazu podnikání až na 2 roky a veřejného pranýře na blacklistu Státního úřadu inspekce práce.

Historie a princip: Proč státu vadí?

Pojem švarcsystém nese jméno po podnikateli Miroslavu Švarcovi, který na začátku 90. let jako první masivně převáděl kmenové zaměstnance na živnostenský list. Motiv byl čistě ekonomický a platí dodnes.

Pokud firma přijme zaměstnance na hrubou mzdu 50 000 Kč, musí za něj odvést dalších 17 000 Kč na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnavatele, zaplatit 1 % na úrazové pojištění, garantovat dovolenou nejméně 20 dní, hradit náhradu mzdy při nemocenské v prvních 14 dnech, řešit celou agendu BOZP, překážky v práci i případné odstupné. Když místo toho angažuje živnostníka fakturujícího stejných 50 000 Kč měsíčně, nevznikají jí žádné odvody, nároky ani zákonná ochrana.

Rozdíl v celkových nákladech pro zaměstnavatele je 30 až 40 procent. U deseti spolupracovníků na IČO dosahuje roční úspora firmy přes 2 miliony korun. Pro státní rozpočet to ale znamená výpadek miliard korun na daních z příjmů fyzických osob, sociálním a zdravotním pojištění i dani z příjmů právnických osob, protože firma si faktury dává do daňově uznatelných nákladů.

Pro samotného pracovníka znamená švarcsystém ztrátu veškeré ochrany podle zákoníku práce – nemá nárok na placenou dovolenou, nemocenskou, ochranu před výpovědí ani příplatky za přesčasy.

Právě proto se stát už od roku 2012 snaží švarcsystém tvrdě trestat jako nelegální zaměstnávání podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Definice nelegální práce zní jasně: výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Od roku 2024 navíc stát zpřísnil pravidla tak, že k uložení sankce stačí nelegální práci prokázat třeba jen v rámci jediného dne.

Švarcsystém 2026: Nová definice závislé práce

Dosavadní čtyřznakový test závislé práce v minulosti mátl podnikatele, právníky i úředníky, což vedlo k odlišným rozsudkům krajských soudů v Brně a Praze. Od prosince 2026 se systém zásadně redukuje. Stát cílí na podstatu řízení pracovníka a odstranil formální znaky, které v praxi vedly k absurdním situacím – například když byl za švarcsystém označen grafik pracující z domova pro tři klienty jen proto, že používal firemní e-mail.

Závislá práce je nově definována pouze dvěma základními pilíři: vztah nadřízenosti a podřízenosti a výkon práce jménem zaměstnavatele. Základní otázka pro každého jednatele či ředitele tedy zní: Pracuje daný člověk výhradně pro vás, pod vaším jménem a řídíte ho vy osobně?

Aby mohl kontrolní orgán prohlásit vztah za podřízený, musí nově prokázat splnění 4 podmínek současně, nikoliv alternativně jako v minulosti. Pokud chybí jediná, o podřízenost podle zákona nejde. Fungují jako čtyři zámky na dveřích, které musí cvaknout najednou: 1. Zaměstnavatel práci organizuje: Určuje, co přesně se bude dělat, v jakém pořadí, na jakém místě a s jakým materiálem (např. říká: „Dnes budeš dělat fasádu na budově A, zítra na budově B“). 2. Vykonává nad prací dohled: Průběžně kontroluje postup, kvalitu a výsledek, dělá kontrolní dny a schvaluje výstupy. 3. Dává pracovníkovi pokyny: Stanovuje, jak, kdy a čím má práci vykonávat, zadává denní úkoly přes Slack, WhatsApp nebo ústně na poradách. 4. Práce probíhá v určené pracovní době: Pracovník musí být k dispozici v čase pevně stanoveném firmou (např. od 9:00 do 17:00), hlásit příchody a odchody a žádat o schválení volna.

Pokud živnostník sám rozhoduje o svém čase, může si práci rozvrhnout na noc či víkend, případně ji přerušit a dokončit jindy, není podmínka pracovní doby splněna a vztah nelze klasifikovat jako podřízený. To je pro firmy klíčová změna oproti stavu, kdy úřadům stačilo prokázat pouze dohled a pokyny.

Nová právní úprava přináší úlevu pro tisíce firem v IT, marketingu, stavebnictví, poradenství či e-commerce. Znaky, na kterých inspekce dříve stavěla případy, už samy o sobě k prokázání nelegální práce nestačí: Osobní výkon práce – skutečnost, že práci dělá konkrétní člověk a neposílá za sebe náhradníka. Ekonomická závislost – dlouhodobá spolupráce s jediným klientem (např. 12 měsíců v kuse s pravidelnou fakturací 60 000 Kč). Poskytování firemních benefitů a vybavení – stravenky, notebook s logem firmy, služební telefon, firemní e-mail typu jmeno@firma.cz, vyhrazené parkovací místo nebo účast na vánočním večírku.

Pro platformy jako Uber, Bolt, Wolt, Rohlík, Foodora či Dáme Jídlo zavádí nový zákon o platformové práci tzv. vyvratitelnou právní domněnku zaměstnaneckého vztahu. Kurýr nebo řidič je automaticky považován za zaměstnance, dokud platforma neprokáže opak. K vyvrácení musí platforma doložit tři skutečnosti: Kurýr či řidič si sám určuje cenu za službu. Může zakázku svobodně odmítnout bez rizika postihu či deaktivačního algoritmu. Může za sebe na práci poslat libovolného náhradníka. Pokud to neprokáže, vzniká jí povinnost pracovníka zaměstnat na DPP, DPČ nebo HPP a řádně odvádět pojistné. Jde o transpozici evropské směrnice o platformové práci 2024/2831, která platí pro celou EU od konce roku 2026.

V hledáčku úřadů: Propojení FÚ, inspekce a ČSSZ

Zatímco legislativní text se od prosince formálně zužuje, v praxi se kontrolní smyčka utahuje kvůli propojení státních orgánů.

V minulosti postupovaly úřady odděleně. Pokud Státní úřad inspekce práce odhalil pochybení na stavbě v Brně, finanční úřad v Praze o tom nevěděl. Od roku 2024 však funguje dohoda o automatickém sdílení dat mezi Státním úřadem inspekce práce, Finanční správou, Českou správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami.

Zjištění jediného úřadu okamžitě spouští dominový efekt. Odhalí-li inspekce švarcsystém u pěti živnostníků, informaci automaticky přebírá finanční úřad, který začne doměřovat daň z příjmů až za 5 let zpětně. Následně ČSSZ a VZP doměří sociální a zdravotní pojištění včetně penále a úroků z prodlení. Jediný protokol z kontroly tak spouští sérii navazujících správních řízení.

Inspektoři dnes běžně využívají právo pořizovat skryté zvukové a obrazové záznamy přímo na pracovišti podle § 7 a § 8 zákona o inspekci práce. Při neohlášené kontrole ve skladu, v call centru, restauraci či kancelářích nahrávají na kamery či diktafony, jak vedoucí dává živnostníkům pokyny, určuje pracovní dobu, uniformy a kontroluje výkazy. Tyto nahrávky slouží jako klíčové důkazy a soudy je v 90 % případů akceptují.

Od roku 2024 byl navíc zrušen znak soustavnosti výkonu práce podle § 5 zákona o zaměstnanosti. Dříve musel úřad dokazovat, že nelegální spolupráce trvala měsíce. Nyní stačí prokázat výkon nelegální závislé práce v jediném konkrétním momentu. Argument, že živnostník přišel pouze na jednodenní výpomoc za nemocného kolegu, neobstojí – i za jediný den hrozí pokuta od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč.

Kontroly nestojí na tom, jak máte napsanou smlouvu. Ani dvacetistránková smlouva o dílo od advokátní kanceláře firmu neochrání, pokud realita na pracovišti vypadá jinak. Inspektoři vyslýchají pracovníky přímo na dílně či v kanceláři a ptají se: Kdo vám přiděluje každodenní práci? Musíte dodržovat pevnou pracovní dobu? Můžete si vzít volno bez schválení vedoucím? Můžete za sebe v případě nemoci poslat náhradníka? Používáte firemní e-mail a chodíte na povinné porady? Odpovědi kolegů, e-mailová komunikace v Outlooku, docházkové tabulky a zápisy z porad jsou hlavní podklady pro úřady.

Modelový příklad z praxe: Společnost s r.o. zaměstnává 5 lidí na HPP a využívá 8 živnostníků na IČO. Všichni sedí v jedné kanceláři, mají notebooky s logem firmy, e-maily ve tvaru jmeno@firma.cz, účastní se pondělních porad v 9:00 a vykazují docházku. Živnostníci fakturují 12 měsíců v řadě 60 000 Kč pouze této firmě. Pokud jim šéf organizuje práci, dohlíží na ně, dává jim denní pokyny a vyžaduje přítomnost od 9 do 17 hodin, jde dle nové definice o závislou práci bez ohledu na to, zda mají živnostenský list.

Likvidační sankce pro firmy a dopady na OSVČ

Sankce mohou mít pro podniky likvidační následky. Nejde o teoretické hrozby, ale o praxi.

Přehled postihů pro zaměstnavatele: Finanční pokuta až 10 000 000 Kč – podle § 140 odst. 1 písm. e) zákona o zaměstnanosti je rozpětí 50 000 Kč až 10 000 000 Kč. Dolní hranice u pochybení malého rozsahu, horní při opakovaném porušení či vyšším počtu osob. V roce 2025 padly např. pokuty 800 000 Kč za 3 živnostníky ve stavebnictví v Plzni nebo 2 400 000 Kč za 11 živnostníků v logistické firmě v Ostravě. Zákaz činnosti až na 2 roky – na základě živnostenského zákona lze firmě zakázat podnikání až na 2 roky. 

Pro stavební, logistickou či personální firmu to znamená okamžitou neschopnost fakturovat a faktický konec podnikání. Zápis na veřejný blacklist – zveřejnění pravomocného rozhodnutí po dobu 1 roku na webu Státního úřadu inspekce práce a portálu MPSV. Firma je automaticky vyřazena ze státních zakázek podle zákona o zadávání veřejných zakázek, ztrácí nárok na dotace z EU, OP PIK či TAČR a přichází o zakázky od velkých korporací (např. Škoda Auto, ČEZ, Komerční banka), které blacklist povinně prověřují. 

Zpětné doměření daní a odvodů za 5 let – Finanční úřad, ČSSZ a zdravotní pojišťovny mohou podle daňového řádu doměřit daň z příjmů ze závislé činnosti a pojistné až za 5 let zpětně. U jednoho živnostníka s fakturací 80 000 Kč měsíčně činí zpětné doměření za 5 let přes 2 miliony korun na odvodech, plus 20% penále a úroky z prodlení ve výši 14 % ročně. Při 5 živnostnících dosahuje částka přes 10 milionů korun. Zkrácení daní ve větším rozsahu navíc naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podle § 240 trestního zákoníku s hrozbou až 10 let odnětí svobody pro jednatele.

Fyzické osobě za výkon nelegální práce na IČO aktuálně hrozí pokuta až 100 000 Kč podle zákona o zaměstnanosti. V praxi se ukládá spíše výjimečně, úřady ji ale využívají jako nástroj k získání svědecké výpovědi proti firmě.

V souvislosti se schvalovaným zákonem o platformové práci se pro rok 2027 připravuje úplné zrušení přestupku pro samotné pracovníky. Zákonodárce vychází z logiky, že OSVČ je slabší stranou, která je do švarcsystému tlačena nedostatkem zakázek a ekonomickou závislostí. Veškerá odpovědnost se tak přesune výhradně na firmy.

Jak ochránit firmu před inspekcí? Praktická analýza

Pokud ve firmě využíváte dodavatele na IČO, prověřte si nastavení spolupráce pomocí čtyř základních otázek ještě před příchodem kontroly: Organizujete jim práci? Určujete přesně, co, kde a v jakém pořadí mají dělat? Dohlížíte na ně? Kontrolujete průběžně jejich postup a schvalujete dílčí kroky? Dáváte jim denní pokyny? Zadáváte úkoly přes Slack, WhatsApp či na pravidelných poradách? Určujete jim pracovní dobu? Musejí být k dispozici ve fixních hodinách a hlásit volno?

Pokud na všechny čtyři otázky odpovídáte kladně, vystavujete se vysokému riziku postihu. Od prosince 2026 bude takové nastavení přímou definicí nelegální závislé práce.

Účinným řešením není jen úprava textu ve smlouvě, ale změna reálného fungování na pracovišti. Doporučujeme nastavit vztahy s OSVČ takto: Ponechte živnostníkům plnou časovou flexibilitu. Garantujte jim právo odmítnout zakázku bez sankcí. Umožněte jim vyslat za sebe náhradníka. Tolerujte jejich práci pro více klientů současně. Fakturujte výhradně za dodané výsledky a výstupy, nikoliv za odpracované hodiny. Vyřiďte vztahy bez povinnosti účasti na interních denních poradách a bez přidělování kmenových firemních e-mailů.

Doporučuje se provést včasný audit smluvních vztahů i reálného provozu na pracovišti. Inspekce práce provádí prověrky bez předchozího ohlášení, disponuje nahrávací technikou a má právo okamžitě vyslýchat přítomné pracovníky.

Michal Malý
Česká Párty