Necenzurujeme.cz

Společným jmenovatelem celé situace je však dlouhodobé selhání koordinace mezi čtyřmi hlavními aktéry, kteří si odpovědnost přehazují jako horký brambor.

Palmovka je vysoce kritická mimo jiné kvůli své nešťastné architektuře. Složitý systém temných betonových podchodů, zákoutí pod Libeňským mostem a rozestavěné torzo projektu Centrum Palmovka vytvářejí desítky nevyužitých "mrtvých zón". Právě tam je možné zcela nepozorovaně přespávat i obchodovat s nelegálními látkami. Čistě represivní opatření, jako je instalace bezpečnostních kamer, problém sama o sobě neřeší – dochází pouze k vytlačování závislých osob směrem k toku Rokytky a k okolí Libeňského zámku.

Trasa B: Jaká je situace na stanicích Florenc, Křižíkova a Invalidovna?

Každý dopravní uzel na trase metra B v obvodu Prahy 8 potýká s odlišnými specifiky, která přitahují sociálně patologické jevy.

 

Florenc jako tranzitní uzel

Stanice Florenc funguje především jako masivní tranzitní bod. Blízkost ústředního autobusového nádraží a městské magistrály sem přitahuje organizované skupiny i osoby na okraji společnosti. Zdejší podchody trpí chronickým znečištěním a dlouhodobým nedostatkem údržby. 

 

Křižíkova: Kontrast luxusního Karlína a chudoby

Stanice Křižíkova představuje pozoruhodný paradox. Ačkoliv je Karlín dnes považován za jednu z nejdražších a nejmodernějších čtvrtí, kterou spravuje MČ Prahy 8, okolí výstupů z metra a celé Karlínské náměstí čelí neustále rostoucímu tlaku žebroty a znečišťování veřejného prostoru. Ostrý kontrast mezi novými luxusními byty v ceně přesahující 150 tisíc korun za metr čtvereční a nepořádkem v blízkosti parku či laviček je pro většinu místních obyvatel zcela nepochopitelný. 

 

Invalidovna: Skrytá zákoutí v betonové džungli

Stanice Invalidovna pomyslný karlínský trojúhelník uzavírá. Rizikové skupiny využívají především skrytá místa v přilehlých křovinách a na rozsáhlých betonových plochách v blízkosti starých průmyslových areálů.

Trasa C:  Proč sídliště Ládví, Kobylisy a Střížkov vnímají problém jinak

Na severních sídlištích má problematika bezdomovectví a užívání návykových látek poněkud jinou podobu než v dolní části obvodu. Tento fakt pravidelně potvrzuje i měsíčník Osmička, oficiální periodikum městské části, které dlouhodobě eviduje početné stížnosti občanů na zhoršenou bezpečnostní situaci v okolí stanic metra Florenc, Ládví, Kobylisy a Palmovka.

Osoba bez přístřeší obklopená odpadky u vstupu do stanice metra Invalidovna.
 

Ládví: Druhé nejkritizovanější místo v Praze 8

Po Palmovce představuje Ládví druhý nejčastěji kritizovaný dopravní a obchodní uzel. Hlavním zdrojem potíží zde není samotný podzemní vestibul metra, ale otevřené prostranství v blízkosti OC Ládví. Hlučné skupinky popíjejících osob a silný zápach v betonových zákoutích výrazně narušují denní život. Sídlištní komunita je na tyto jevy extrémně citlivá, neboť v lokalitě žije vysoké procento seniorů a rodin s malými dětmi. 

 

Kobylisy: Rušný přestupní uzel na Bohnice

Vysoká fluktuace cestujících přesedajících na návazné autobusové linky směrem do Bohnic a Čimic dělá ze stanice Kobylisy ideální cílové místo pro žebrotu. Problém se koncentruje především u výstupů směr supermarket Albert a v těsné blízkosti tramvajových zastávek. 

 

Střížkov: Příklad, kdy správná architektura pomáhá
 

Moderní prosklená konstrukce stanice Střížkov, přezdívaná "velryba", nabízí přehledný prostor a neposkytuje téměř žádná skrytá zákoutí. I díky tomu je zde situace o poznání klidnější. V zimním období se osoby bez přístřeší stahují pouze do prostranství u místních poliklinik a velkých supermarketů.

Co obyvatele Prahy 8 trápí nejvíce: 3 klíčové okruhy problémů

Na základě podnětů od samotných občanů a ze zápisů z veřejných diskusních fór se stížnosti rezidentů opakují ve třech hlavních oblastech:

    Pocit osobního ohrožení: Senioři a ženy se po setmění vyhýbají podchodům na Palmovce. Nejde přitom jen o strach z fyzického napadení, ale rovněž o obavy z vulgárního verbálního obtěžování a nepřevídatelného chování osob pod vlivem alkoholu či drog.

    Veřejná hygiena: Jak popisuje i samotné vedení městské části, problémem je především nekontrolovaná distribuce drog, konzumace alkoholu na veřejnosti a na ně napojené agresivní živly. Běžnou realitou je znečištění močí, pohozené použité stříkačky v okolí Rokytky a nepříjemný zápach ve vestibulech.

    Efekt vytlačování: Častou výtkou obyvatel je nekoordinovaný postup hlídek. Jakmile Policie ČR nebo městská policie vykáže skupinku od vestibulu metra, dotyční se pouze přesunou o dvě stě metrů dál – přímo mezi panelové domy, do vnitrobloků a v horším případě k dětským hřištím v Bohnicích. Soustavná koncepce bohužel chybí.

Kdo nese zodpovědnost a proč Praha 8 sama problém nevyřeší?

Vyřešení situace naráží na roztříštěnost kompetencí mezi čtyřmi klíčovými institucemi:

    Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP): Vlastní a spravuje samotné vestibuly a podchody metra. Zodpovídá za fyzickou ostrahu, kamerové systémy, osvětlení a úklid vnitřních prostor. Městská část mu nemá jak přímo nařizovat konkrétní kroky.

    Městská část Praha 8: Zodpovídá za veřejný prostor v okolí stanic – tedy za přilehlé parky, chodníky či lavičky. Může zajišťovat zvýšený úklid a financovat sociální odbor, nedisponuje však pravomocí vykazovat závadové osoby z prostor metra.

    Magistrát hl. m. Prahy: Disponuje rozpočtem a financuje celoměstskou koncepci bezdomovectví, provoz nocleháren, terénní programy a odborné adiktologické služby. Bez jeho finanční podpory nemůže vzniknout žádné nové místo pro terénního pracovníka.

    Městská a Státní policie: Městská policie postihuje přestupky a narušování veřejného pořádku, zatímco Policie ČR řeší drogovou kriminalitu. Jak ukázal i dopis, který odeslal starosta Ondřej Gros primátorovi, radnice dlouhodobě žádá o výrazné posílení hlídek, opakovaně však naráží na hluboký personální podstav městské policie.

Dokud tyto čtyři subjekty nepodpíší závazné společné memorandum o koordinovaném postupu pro lokality Palmovka a Ládví, problém se bude pouze neefektivně přelévat z jednoho místa na druhé.

Inspirace odjinud: Co funguje v Praze i zahraničí?

Při hledání funkčních řešení se nabízí využití osvědčených postupů z jiných městských částí i ze zahraničí: 

Hlavní nádraží v Praze a úprava prostoru

Lokalita dříve přezdívaná "Sherwood" prošla výraznou proměnou. Po celkové rekonstrukci, odstranění nepřehledných mrtvých zón a instalaci nového intenzivního osvětlení se bezpečnostní situace výrazně zlepšila. Palmovka vyžaduje obdobný architektonický zásah – odstranění temných zákoutí a prosvětlení podchodů. 

Praha 5 a terénní práce na Andělu

Městská část Praha 5 vsadila na posílení přímé terénní práce. Namísto plynulého vyhánění osob bez domova posílila adiktologické programy neziskové organizace SANANIM přímo na ulici. Zajištění výměny injekčního materiálu a navázání kontaktu s možností léčby vedlo k tomu, že počet pohozených jehel v okolí klesl o desítky procent.

Vídeňský model Housing First

Rakouská metropole se posunula od pouhého stavění provizorních nocleháren k systému "Bydlení především" (Housing First). Osoby v nouzi získávají stabilní standardní bydlení doplněné o intenzivní podporu sociálního pracovníka. Lidé díky tomu mizí z veřejného prostoru. Ačkoliv je tento model na počátku finančně náročnější, v dlouhodobém horizontu vychází levněji než neustálé výjezdy policie a opotřebení veřejného prostoru. 

Obranný design (Defensive design)
 

Princip chytré městské architektury, který se osvědčil například na Střížkově, spočívá v úpravách mobiliáře. Instalace laviček s dělicími područkami brání dlouhodobému ležení, prořezání vysokých keřů u výstupů z metra, kompletní prosklení vestibulů a kvalitní osvětlení přirozeně snižují atraktivitu daného místa pro přespávání bez nutnosti represe.
Klíčové úkoly pro nové zastupitelstvo Prahy 8

Aby se situace v Praze 8 reálně posunula k lepšímu, bude muset příští zastupitelstvo bezodkladně realizovat následující tři kroky:

    Uzavřít spolehlivé memorandum: Vytvořit závazný koordinovaný plán mezi DPP, Magistrátem hl. m. Prahy, MČ Praha 8 a policií pro lokality Palmovka a Ládví. Cílem je zajistit stálé a viditelné hlídky přímo ve vestibulech metra, nikoliv pouze v jejich vnějším okolí.

    Zajistit stálé terénní pracovníky: Zřídit a z rozpočtu MČ a Magistrátu společně zafinancovat dvě nová stálá místa pro terénní sociální pracovníky určené výhradně pro kritické uzly Palmovka a Ládví, čímž se nahradí dosavadní nesoustavné nárazové akce.

    Provést audit mrtvých zón: Zmapovat v lokalitách Palmovka a Ládví nepřehledná místa, kde se rizikové skupiny shromažďují, a stavebně či architektonicky je upravit. Kvalitní osvětlení totiž často funguje jako nejlevnější a nejúčinnější strážník.

Bez vyvážené kombinace bezpečnostních opatření a odborné sociální práce se stav nezlepší. Samotné vyhánění bez nabídky návazné pomoci představuje pouze přesun problému od vestibulu metra k dětskému hřišti. O stejném tématu pojednává také podrobný článek Bezpečnostní a sociální krize u metra v Praze 8.

Michal Malý
Česká Párty