Necenzurujeme.cz

Na sociálních sítích se šíří zkratka: "EU zakáže cigarety". Není pravdivá. Pravda je ale pro uživatele nikotinu možná horší. Nejde o plošný zákaz, ale o postupnou ekonomickou a regulační prohibici, která může paradoxně vrátit na výsluní právě klasické spalované cigarety.

Co se doopravdy děje v Bruselu

Evropská komise má oficiální a veřejně deklarovaný cíl. V dokumentu Europe's Beating Cancer Plan z roku 2021 si dala za úkol vytvořit do roku 2040 "generaci bez tabáku". V řeči čísel to znamená, že v EU bude kouřit méně než 5 % populace. Dnes je to zhruba čtvrtina.

Komise otevřeně přiznává, že tohoto cíle nemůže dosáhnout přímým zákazem. Zdravotní politika je totiž stále v gesci národních států. Nástroje má jiné a chystá je spustit naráz. Podle legislativního plánu mají oba klíčové návrhy přijít ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026.

První nástroj: Revize tabákové směrnice TPD III

Současná směrnice z roku 2014 je zastaralá. V době jejího vzniku neexistoval trh s jednorázovými e-cigaretami, zahřívaným tabákem ani nikotinovými sáčky. Nová revize, ke které skončila 18. srpna veřejná konzultace s více než 80 tisíci podněty od občanů a firem, má tuto mezeru zaplnit.

Podle dokumentů Komise a podle toho, co už zavedly Francie a Nizozemsko, se jedná o čtyřech bodech:

1. Konec příchutí. To je nejzásadnější bod. Brusel zvažuje inspiraci u nejtvrdších států – tedy povolit pro e-cigarety, náplně a nikotinové sáčky pouze tabákovou příchuť. Všechny ostatní – od žvýkačky a cukrové vaty až po mango, borůvku nebo vodní meloun – by skončily. Důvodem je ochrana mladistvých.
2. Konec jednorázovek. Jednorázové elektronické cigarety, tzv. vapes, čelí kritice ze dvou důvodů – ekologického a zdravotního. Každá obsahuje lithiovou baterii a plast. Ročně jich v EU skončí v odpadu přes půl miliardy. Zároveň jsou kvůli nízké ceně a sladké chuti nejpopulárnější u teenagerů. Belgie je jako první stát EU zakázala od 1. ledna 2025. Návrh TPD III počítá s plošným zákazem v celé Unii.
3. Jednotné balení. Model známý z Austrálie – plain packaging. Všechny krabičky cigaret, tabáku i alternativ by měly stejnou hnědozelenou barvu, bez log a výrazných barev značek. Pouze název výrobku malým písmem. Zároveň se zvažuje zvětšení grafických zdravotních varování z dnešních 65 % na 80 až 90 % plochy.
4. Konec reklamy na internetu. Zatímco reklama na klasické cigarety je zakázaná, trh s alternativami žije na sociálních sítích, přes influencery a product placement. Nová směrnice chce tuto mezeru uzavřít.

Druhý nástroj: Revize daní TED

Druhá páka je pro peněženku zásadnější než ta první. Jde o revizi směrnice o zdanění tabáku.

Dnes je minimální daň v EU 90 eur na 1000 cigaret. To je 2 180 Kč, tedy 43,6 Kč na jedné krabičce. Nový návrh, který vypracovala Komise, chce toto minimum zvednout na 215 eur na 1000 kusů. Nárůst o 139 %.

V praxi: 215 eur je 5 200 Kč na 1000 kusů, tedy 104 Kč daň na jedné krabičce. To znamená zdražení krabičky o 60 až 70 korun jen na spotřební dani, bez započtení DPH. Krabička, která dnes stojí 130 korun, by stála přes 200 korun. Nejvíce by to dopadlo na země střední a východní Evropy, které dosud uplatňovaly právě to minimální zdanění.

A co je klíčové: návrh poprvé zavádí povinné minimální zdanění pro nové produkty. Dosud si státy určovaly daň na e-liquidy a sáčky samy. Nově má platit minimum v celé EU:

• e-liquid: cca 0,20 EUR za mililitr
• nikotinový sáček: cca 0,10 EUR za kus
• zahřívaný tabák: na úrovni 55 % daně z cigaret

Projednávání je ale zaseklé. Protože jde o daňovou směrnici, musí ji schválit Rada EU jednomyslně – všech 27 států. Evropský parlament k ní v červnu 2026 nevydal formální stanovisko. Proti jsou zejména Švédsko a Itálie.

Proč je Švédsko výjimkou, která Brusel dráždí

Švédsko je v celé debatě anomálií. Je to jediná země EU, která splnila cíl méně než 5 % denních kuřáků klasických cigaret. Dosáhla toho ale opačnou cestou, než jakou chce jít Brusel.

Zatímco Brusel chce zdražit a omezit vše, Švédsko nechalo trh s alternativami volný. Sází na snus a nikotinové sáčky. Výsledkem je, že Švédové sice užívají nikotin, ale nejméně škodlivou formou kouření – spalovaným kouření – spalovaným vymýtili.

Právě švédský model je argumentem tabákové lobby a části odborníků proti bruselskému plánu: pokud zakážete a zdražíte méně škodlivé alternativy, lidé se vrátí ke klasickým cigaretám.

Co už platí v Česku a co znamená případ VEEV

V české debatě se míchají dvě úrovně – co už zakázalo Česko a co teprve chce EU.

Česká vyhláška č. 429/2025 Sb., která začala plně platit v polovině roku 2026 po doprodeji zásob, je jednou z nejpřísnějších v Evropě, ale nejde cestou úplného zákazu ovoce.

Zakázala:

• příchutě napodobující cukrovinky a dezerty – žvýkačka, cukrová vata, cheesecake, sušenky, cola, energetický nápoj
• přidávání cukrů a umělých sladidel jako sukralóza
• silně chladivé složky označované jako "Ice" nebo "Sour", pokud mění přirozenou chuť

Povolila a povoleny zůstávají:

• ovocné příchutě s reálným základem v rostlině – mango, borůvka, jahoda, meloun
• máta, mentol, tabák, káva, čaj

Pro uživatele systému VEEV to znamená, že příchutě mango a borůvka v Česku zakázány nejsou a zůstávají legálně v prodeji. Výrobci pouze museli upravit chemické složení – odstranit sladidlo a ledový efekt – a změnit design obalu tak, aby nepřipomínal potravinu nebo hračku.

Skutečné ohrožení ovocných příchutí by přišlo až s novou evropskou směrnicí TPD III. Pokud by prošel nejtvrdší návrh – pouze tabáková příchuť – pak by mango i borůvka skončily. Reálný termín takového zákazu je ale vzhledem k délce schvalování 2028 až 2030.

Druhá fronta: Ženeva. Bude nikotin jako heroin?

Nejradikálnější scénář se ale neodehrává v Bruselu, ale v Ženevě a ve Vídni.

V červnu 2026 požádala tichomořská Republika Palau Organizaci spojených národů, aby byl přezkoumán nikotin. Podnět putoval ke Výboru expertů WHO pro drogovou závislost (ECDD). Ten má posoudit, zda má být nikotin zařazen jako kontrolovaná látka pod Úmluvu o psychotropních látkách z roku 1971. To je úmluva, pod kterou spadá heroin, kokain nebo LSD.

Proces je oficiální a má jasný harmonogram:

• podzim 2026: zahájení vědeckého přezkumu WHO
• říjen 2027: WHO vydá doporučení
• březen 2028: hlasování Komise OSN pro omamné látky (CND) ve Vídni o zařazení

Předseda správní rady think-tanku Racionální politiky závislostí a bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil k tomu říká: "Pokud by prošly nejtvrdší navrhované varianty regulace, mohlo by to znamenat zákaz úplně všeho včetně dýmek, doutníků, samozřejmě cigaret, vodních dýmek i alternativních nikotinových produktů. Jediné místo, kde by si pak mohlo 1,2 miliardy lidí koupit nikotin, by bylo v lékárně."

Think-tank, který k tématu uspořádal mezinárodní on-line seminář s desítkami odborníků, upozorňuje na zásadní právní paradox. Mezinárodní kontrola by se totiž vztáhla především na extrahovaný a syntetický nikotin – tedy na náplně, e-liquidy nebo nikotinové sáčky. Klasické cigarety a tabákový list, které obsahují nikotin přirozeně, by mimo tento režim zůstaly.

"Takový vývoj by mohl vytvořit paradoxní situaci: nejškodlivější forma užívání nikotinu by zůstala legálně dostupná, zatímco alternativní výrobky s nižší mírou rizika by byly zatlačeny do přísného kontrolního režimu," uvádí think-tank. "Od toho je pak již krůček k úplné prohibici."

Bývalý zástupce tajemníka Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (INCB) Pavel Pachta k tomu dodává: "Musíme velmi pečlivě rozlišovat mezi nikotinem jako molekulou a škodami způsobenými konkrétním způsobem jeho užívání. Pokud vytvoříme mezinárodní pravidlo, které bude ignorovat rozdíly mezi jednotlivými produkty, můžeme dostat méně rizikové alternativy do stejného režimu jako produkty, které jsou spojeny s největší zdravotní zátěží. To by byl velmi nebezpečný precedens."

Odborníci se shodují, že takto přísná regulace by v praxi nevedla k vymýcení závislosti, ale k růstu černého trhu. Iniciativa Palau podle nich navíc není jen otázkou nikotinu. Pokud by se jako dostačující kritérium pro mezinárodní kontrolu prosadil samotný potenciál závislosti bez zohlednění relativní škodlivosti, mohlo by to vytvořit precedens pro regulaci dalších látek.

Jak říká Vobořil: "Už nejde o hypotetickou debatu o tom, co by se jednou mohlo stát. Proces byl zahájen a nyní je potřeba, aby Česká republika začala jednat. Pokud budeme čekat až na hlasování v OSN, může být pozdě. Musíme se ozvat už ve fázi vědeckého posuzování, protože právě tam se bude rozhodovat o tom, jak bude celý problém následně rámován."

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz, jaké stanovisko bude Česká republika zastávat, dosud neodpovědělo.

Závěr: Dvě cesty, jeden cíl

Bruselská i ženevská cesta sledují stejný cíl – snížit počet uživatelů nikotinu. Liší se nástrojem. Brusel chce ekonomický tlak a atraktivitu – zdražit a zakázat příchutě. OSN/WHO řeší právní status samotné molekuly.

Pro českého spotřebitele to v součtu znamená: cigarety v příštích letech výrazně podraží, jednorázové vapes zmizí, sladké příchutě už zmizely a ovocné jsou v ohrožení po roce 2028. A na pozadí běží proces, který by teoreticky mohl poslat nikotinové sáčky do lékárny, zatímco cigarety zůstanou v trafice.

Právě tento paradox – že by nejméně škodlivé formy byly regulovány nejpřísněji – bude hlavním bodem sporu příštích dvou let.