Necenzurujeme.cz

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce od ledna 2027 zásadně osekat podporu v nezaměstnanosti. Návrh Babišova kabinetu, který schválil na konci srpna novelu zákoníku práce měnící i zákon o zaměstnanosti, počítá s několika kroky najednou.

V prvních dvou měsících má podpora klesnout z 80 procent průměrného měsíčního čistého výdělku na 65 procent. Maximální strop má spadnout z 80 procent průměrné mzdy na 60 procent. V letošních číslech to znamená propad z 38 537 korun na 28 903 až 28 930 korun měsíčně, tedy o zhruba 9 600 až 10 000 korun měsíčně dolů. Sníží se i to, co člověk dostane během rekvalifikace, a to z 80 na 60 procent výdělku. A mizí i věková výjimka, na kterou byli lidé po padesátce zvyklí.

Dnes mají lidé nad 52 let vyšší procentní sazbu po delší dobu - první 3 měsíce 80 procent, další 3 měsíce 50 procent a po zbývající dobu 40 procent. Nově má platit pro všechny stejně: první 2 měsíce 65 procent, další 2 měsíce 50 procent a po zbývající dobu 45 procent. Samotná délka podpůrčí doby má zůstat: do 52 let 5 měsíců, nad 52 do 57 let 8 měsíců, nad 57 let 11 měsíců. Vláda to zdůvodnila slovy: „v situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou“.

Konkrétní příklad: šedesátiletý člověk s předchozím průměrným čistým příjmem 40 000 korun dostával dosud první dva měsíce 32 000 korun. Od ledna to bude jen 26 000 korun – tedy o 6 000 korun méně každý měsíc v úvodu.

Záměr je jasný a ministr Aleš Juchelka (ANO) ho neskrývá: má to ušetřit zhruba 4,5 až 5 miliard ročně. Novela zatím není schválená, musí projít Sněmovnou. Ministerstvo ji dosud vládě ani nepředložilo v konečné podobě a na podzim se čeká ostrá debata.

Muž, který chválil i ruší

Týž ministr Juchelka ještě před půl rokem vyšší podporu vychvaloval. Vysvětloval, že cílem změn není, aby lidé zůstávali bez práce, ale aby se mohli do zaměstnání vrátit rychleji a na odpovídající pozici. „Vyšší podpora v prvních měsících dává lidem prostor hledat práci podle kvalifikace, zapojit se do rekvalifikací a zvyšovat svou hodnotu na trhu práce. To je přínosné nejen pro ně, ale i pro stát a ekonomiku,“ komentoval tehdy Juchelka. Reforma je podle něj nastavena tak, aby dlouhodobě snižovala riziko chudoby, zkracovala dobu nezaměstnanosti a vedla k vyšším budoucím příjmům veřejných rozpočtů.

Pro navýšení hlasovalo celé hnutí ANO včetně premiéra Andreje Babiše a Aleše Juchelky.

Dnes říká opak. „Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné,“ uvedl na webu ministerstva. Vyšší podpora prosazená minulým kabinetem podle něj trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Ke konci letošního července evidoval úřad práce 367 346 uchazečů, o 37 845 více než loni, průměrná délka vyplácení podpory se zvýšila z 86 na 97 dní a výdaje stouply o pět miliard. Z loňských zhruba 15 miliard by se v roce 2029 mohly až na 30,5 miliardy zvýšit výdaje na podporu, varoval ministr.

Juchelka to řekl i poslancům při interpelacích, ministryně financí Alena Schillerová dodala, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na trhu práce a že vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na dávce. „Příliš štědré a dlouho poskytované sociální dávky nejsou ekonomicky efektivní. Snížením podpory dáváme jasný signál, že pasivita se nevyplácí,“ prohlásila Schillerová. Částka 29 000 korun, na kterou se má podpora snížit, je podle ní „stále velmi důstojná záchranná síť“.

Proti snížení se přitom postavila opozice, odbory, zaměstnavatelé i vládní SPD. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová označila návrh za „politický zločin“ a připomněla, že zvýšení od letošního roku loni podpořilo i ANO v době, kdy ještě bylo v opozici.

Zázračná ekonomická metoda: jednou vydělá schválení, podruhé zrušení

Bizarní je, jak rychle k úpravě dochází. Navýšení platí až od začátku letošního roku a není tak možné udělat jakékoli smysluplné vyhodnocení dopadů.

A úsměvné je tvrzení MPSV o úspoře. To samé ministerstvo totiž před rokem a půl v návrhu uvádělo, že po zavedení změn se počítá s nárůstem výdajů o 2,4 miliardy, podle modelací však nakonec počítalo s pozitivním dopadem na rozpočet. Změna zaměstnání totiž vede ke zvýšení mzdy o 8 až 12 procent. „To znamená, že u jednoho uchazeče dojde k návratnosti podpory do státního rozpočtu v horizontu cca 15 až 20 měsíců. Celkový nárůst mobility o 100 tisíc lidí tedy znamená zvýšené příjmy státního rozpočtu cca o 6 miliard korun,“ uvedl tehdejší mluvčí MPSV Jakub Augusta.

Minimálně v jednom tvrzení tedy MPSV neříkalo pravdu. Nebo vynalezlo geniální metodu: Nejprve se schválí krok A, který přinese vylepšení rozpočtu, a následně se krok A zruší, což opět přinese vylepšení rozpočtu.

Korunu tomu nasazuje samotná konstrukce změn. Podpora se má snížit v prvních dvou měsících, zatímco v závěrečné části má naopak vzrůst ze 40 na 45 procent. Jestli tak něco tato úprava podporuje, tak setrvání na podpoře delší dobu.

Absurdita rekvalifikací ve chvíli, kdy rozhoduje věk

Vláda to obhajuje tím, že chce zvednout „motivaci k dřívějšímu návratu na trh práce”. Jenže u padesátníka problém není motivace. Ten by bral hned zítra, jenže ho nikdo nevezme. Data Úřadu práce ukazují, že uchazeči starší 55 let tvoří stabilně 22 až 25 procent všech evidovaných nezaměstnaných. Analýza CETA navíc odhaduje přes 110 tisíc dlouhodobě neúspěšných uchazečů starších padesáti let.

Firmy se mohou obávat vyšších mzdových nároků, horší adaptability, slabších digitálních dovedností. Ve výběrových řízeních je často diskvalifikuje právě věk a předsudky zaměstnavatelů.

A právě tady se ukazuje absurdita argumentace rekvalifikacemi. Ministerstvo tvrdí, že ohroženým padesátníkům chce pomáhat rekvalifikacemi, protože vyšší podpora dává prostor „zapojit se do rekvalifikací a zvyšovat svou hodnotu na trhu práce“. Jenže pokud je hlavním důvodem odmítnutí rok narození, sebelepší kurz na obsluhu vysokozdvižného vozíku nebo na AI dovednosti věk nesmaže.

Nižší podporou nezařídíte, aby ho zaměstnavatel chtěl – zařídíte jen, že vezme cokoli, hned, pod tlakem. Odborová centrála ČMKOS proto zásadně odmítá záměr vlády vrátit podporu na nižší úroveň, protože vláda jako hlavní argument uvádí úsporu několika miliard. Analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský upozornil, že podpora v nezaměstnanosti je zásluhová pojistná dávka, nikoli dávka, kde by se měla testovat motivace.

Proti návrhu se staví odbory i zaměstnavatelé, sociolog Daniel Prokop, který stojí za projektem Život k nezaplacení na Radiožurnálu, dlouhodobě upozorňuje na neefektivitu systému, který dopadá na pracující chudobu. A sám Juchelka naznačil, že se vyjednává o výši podpory pro nezaměstnané ve vyšších věkových kategoriích, jako příklad uvedl ženy nad 55 let věku. Tedy i ministerstvo ví, že plošné seškrtání a zrušení zvýhodnění starších je pro tuto skupinu likvidační.