Necenzurujeme.cz

Evropská komise 19. března 2025 představila strategii Unie úspor a investic. O půl roku později, 30. září 2025, vydala konkrétní Doporučení 2025/2029 o zavedení evropského spořicího a investičního účtu, tzv. SIA.

Podle Komise mají domácnosti v EU na bankovních vkladech kolem 10 bilionů eur, podle novějších dat Evropského parlamentu dokonce 11,63 bilionu eur v hotovosti a vkladech, což je 31 % všech jejich úspor. Tyto peníze vydělávají málo. Ročně přitom domácnosti v EU naspoří dalších 1,4 bilionu eur, ale 300 miliard z toho odchází investovat mimo EU, zejména do USA.

Komise chce tento trend otočit. Chce vytvořit jednoduchý účet, kde si člověk bude moci koupit akcie, dluhopisy nebo podílové fondy, a stát mu na to dá daňovou výhodu - odpočet, odklad daně až do výběru nebo nižší sazbu.

O jaké peníze jde? Podívejte se na tabulku, kterou Komise sama zveřejnila:

Tato čísla vysvětlují motivaci Bruselu. Nejde o drobné. Jde o největší přesun soukromých úspor v historii EU. A Česko je s 4,2 biliony jednou z nejzajímavějších zemí, protože Češi patří k nejkonzervativnějším střadatelům - poměr úvěrů k vkladům máme 73 %, jeden z nejnižších v EU.

O co všechno můžete přijít nebo přijít můžete, když přesunete peníze z banky do nového evropského účtu:

1. Přijdete o zákonnou garanci 100 000 eur.
Vklad v bance je v celé EU ze zákona pojištěn do 100 000 eur na vkladatele a banku. Když banka zkrachuje, dostanete peníze zpět z Fondu pojištění vkladů. U investic tato ochrana neexistuje. Regulátor ESMA i národní dohledy výslovně uvádějí: investiční a penzijní produkty nesou tržní riziko a nejsou kryty pojištěním vkladů. Pokud fond, do kterého investujete, klesne o 30 %, nikdo vám ztrátu nedoplatí.

2. Přijdete o jistotu výše úspor a můžete přijít o část jistiny.
Na spořicím účtu máte 100 000 Kč a víte, že tam za rok bude 100 000 plus úrok, i kdyby byl malý. U investice to neplatí. Zpráva ESMA o nákladech a výkonnosti retailových produktů za rok 2024 uvádí konkrétní model: investice 10 000 eur do běžných UCITS fondů na 5 let vynese nominálně 12 778 eur, ale po odečtení inflace jen 10 614 eur. U strukturovaných retailových produktů v nepříznivém scénáři klesne stejná investice na 7 417 eur. Proděláte tedy více než čtvrtinu vložených peněz.

3. Přijdete o část výnosu na skrytých poplatcích.
I když trh roste, velkou část zisku spolknou poplatky. ESMA vyčíslila, že u akciových fondů platíte ročně 1,47 % na průběžných nákladech a 0,56 % na vstupu, u dluhopisových 0,94 % ročně. Za 5 let na investici 10 000 eur zaplatíte 855 eur jen na poplatcích. U aktivně řízených akciových fondů je to podle samostatné zprávy ESMA z listopadu 2025 až 200 eur na každých 10 000 eur. Tyto poplatky platíte i když fond prodělává.

4. Přijdete o ochranu proti inflaci, pokud nerozumíte trhu.
Komise argumentuje, že vklady nevydělávají. To je pravda, ale inflace ukrajuje i z investic. ESMA upozornila, že retailoví investoři často nechápou inflační riziko. Pokud fond vydělá 5 % a inflace je 4 %, reálný výnos je 1 %. Po odečtení poplatků 1,5 % jste v mínusu, i když na výpisu vidíte plus.

5. Můžete přijít o flexibilitu kvůli daním - tzv. lock-in efekt.
Doporučení slibuje, že přesun účtu k jinému poskytovateli nebude daňovou událostí a daň se zaplatí až při výběru. To ale platí jen pokud to členské státy zavedou. Pokud stát v budoucnu změní sazbu nebo zavede dodatečnou daň při výběru, zůstanete uzamčeni v produktu s horšími podmínkami. Daňová výhoda dnes neznamená daňovou výhodu za 10 let.

6. Můžete přijít o možnost rozhodnout, kam vaše peníze jdou.
V doporučení Komise stojí doslova: poskytovatelé by měli nabízet možnost zaměřit investice na posílení bezpečnosti a obrany EU. V kombinaci s plánem ReArm Europe, který hledá 800 miliard, to znamená, že vaše úspory mohou skončit v dluhopisech na zbrojení nebo v obranných fondech. Pro člověka, který chtěl bezpečně uložit peníze na horší časy, je to zásadní změna filozofie - z konzervativního vkladatele se stává investor do geopolitiky.

7. Můžete přijít o peníze kvůli nízké finanční gramotnosti.
Komise sama přiznává, že důvodem, proč lidé neinvestují, je nedostatečná finanční gramotnost a složitost produktů. Studie Evropského parlamentu k Unii úspor varuje, že nepřímý tlak na investování bez masivního zvýšení gramotnosti může mít dopad na přípravu na důchod. Jinými slovy, lidé bez zkušeností přesunou peníze do produktů, kterým nerozumí, a teprve při poklesu zjistí, co podepsali.

8. Systémové riziko, na které upozorňuje i kritika Komise.
Organizace Finance Watch, která sleduje finanční regulaci, upozornila, že Komise v rámci Unie úspor zároveň snižuje rizikové váhy pro banky a zavádí vágní kategorii „odolných pozic“ u sekuritizace. Cíl je uvolnit kapitál. Vedlejší efekt je vyšší systémové riziko.

Co to znamená pro Česko?
Česko zatím evropský investiční účet nezavedlo. Polsko a Slovinsko podle pracovního dokumentu Komise ano, od roku 2026. Vláda v srpnu 2026 schválila změnu penzijního spoření pro mladé. Evropský účet je další krok stejným směrem - přesunout 4,2 bilionu korun z bezpečných, ale málo výnosných vkladů, do trhu.