Necenzurujeme.cz

Celkový pád podle nejčerstvějších dat - z 3,9, % v roce 2012 pod 0,3 % v roce 2026. 

Podle Rozboru zahraničního obchodu ČR za rok 2025, který vydala Asociace exportérů 9. února 2026 z dat ČSÚ k 6. únoru 2026, český export do Ruské federace spadl z 3 650 mil. EUR v roce 2021 na 483 mil. EUR v roce 2025. Propad o 86,8 %, v absolutních číslech minus 3 167 mil. EUR. Tedy přes 3,1 miliardy EUR, které zmizely ze dne na den.

Vrchol reexportové vlny, která měla tento propad zamaskovat, byl v roce 2024. Export do Kazachstánu tehdy dosáhl 867 mil. EUR a do Kyrgyzstánu 168 mil. EUR. V roce 2025 už čísla klesají – Kazachstán 754 mil., Kyrgyzstán 144 mil. - což ukazuje na zpřísnění kontrol. Jaký měly dopad sankce na export?

TOS VARNSDORF: Jak se staví fabrika na Urale a jak se o ni přichází

TOS Varnsdorf je učebnicový příklad toho, jak hluboko byly české strojírny v Rusku. Firma tam není jen jako vývozce. Od roku 2012 má v Jekatěrinburgu vlastní montovnu AO GRS Ural, kde vlastní 51 % společně s ruskou KR Group. Nešlo o obchodní zastoupení. Šlo o montovnu, kam posílala rozložené horizontky, tam je dávali dohromady, a díky tomu, že splnila požadavek 30% lokalizace, získala licenci od Ministerstva průmyslu Ruské federace jako "ruský výrobek". Tím pádem mohla soutěžit ve státních zakázkách. K tomu měla v Petrohradu servisní firmu OOO TOS Varnsdorf-RUS Co., Ltd. se 100% podílem.

Jak velký byl ten obchod? V materiálech Ministerstva zahraničních věcí se uvádí, že pro EGAP představovaly ruské projekty asi 30 % portfolia, což byl pokles z předchozích 50 %. A pro samotný TOS Varnsdorf? Z hlediska střednědobého horizontu dvou až tří let je podíl exportu firmy na ruský trh necelých 15 %. Ale podle bakalářské práce, která firmu analyzovala, "dříve činil podíl prodeje do Ruska okolo 30 % na celkových tržbách, nyní se podíl tržeb pohybuje okolo 18 %".

Přímé dodávky skončily v říjnu 2022. Ale nepřímé pokračují. Podle databáze LeaveRussia firma vyvezla do Ruska přes GRS Ural komponenty za více než 12 milionů dolarů od února 2022 do září 2024 a podle zjištění Deníku N šly stroje přes kyrgyzskou firmu Interstyle Plus. Deník N popsal případ, kdy "šlo o stroje firmy TOS Varnsdorf, která je původně prodala kyrgyzské firmě Interstyle Plus".

A co se stalo s tržbami? Tady je ten paradox, který musí zaznít konkrétně. Podle výročních zpráv uložených ve sbírce listin:

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v tis. Kč: 2021 = 1 065 295 tis., 2022 = 1 250 664 tis. Kč, 2023 = 1 408 194 tis. Kč. Nárůst o 342 899 tis. Kč. Export: 2021 = 891 274 tis. Kč, 2022 = 1 162 234 tis. Kč, 2023 = 1 346 773 tis. Kč. Nárůst o 455 499 tis. Kč. Čistý zisk: 2021 = 817 tis. Kč, 2022 = 2 580 tis. Kč, 2023 = 31 221 tis. Kč. Průměrný počet zaměstnanců: 2021 = 402, 2023 = 406. Nepropouštěli.

Kde tu ztrátu dohnali? Ne v Česku. V úvodním slově výroční zprávy za rok 2023 píše generální ředitel Jan Rýdl doslova: "Podobně jako rok 2022 tak i rok 2023 byl silně ovlivněn válečným konfliktem na Ukrajině. [...] I přesto se nám v loňském roce podařilo dodat velmi rychle 5 strojů do závodů na západní Ukrajině, které v nepřetržitém provozu pracují již více jak rok. Díky našim aktivitám na Ukrajině se nám zde i v letošním roce daří získat nové objednávky."

Konkrétně tedy:

1. USA: Dceřiná firma TOS Trade North America, LLC v Atlantě, podíl 90 % - prodejně servisní organizace. Tam přesměroval stroje.
2. Ukrajina: 5 strojů na západní Ukrajinu v roce 2023, nové objednávky.
3. Čína: TOS Kunming Machine Tool Co., Ltd. (50 %) a TOS Machine Tools Shanghai Ltd. (100 %).

Co museli rozpustit: Musel rozpustit 10 let budovaný model "vyrob v Česku, smontuj v Rusku jako ruský výrobek a prodej jako ruský výrobek se státní podporou". Ten model skončil. GRS Ural sice papírově vlastní dál, ale už to není cesta pro nové stroje.

ŠKODA TRANSPORTATION A DALŠÍ: VAGONMAŠ A CELÝ KLASTR KOLEM ALTY

Škoda Transportation měla v Rusku OOO Vagonmaš – lokalizovanou výrobu. Pro skupinu, kde vývoz tvořil 40 % obratu a Rusko a země SNS, kde jezdí více než 2000 elektrických lokomotiv značky Škoda, byly označovány jako "velmi perspektivní trh", znamenaly sankce konec kontraktu na díly metra za 4,5 miliardy korun.

Podobně je na tom celý klastr firem kolem skupiny Alta, která je v materiálech MPO uváděna jako příklad: ALTA, a.s. zahrnuje společnosti ŠKODA MACHINE TOOL a.s., TOS KUŘIM-OS, a.s., ČKD BLANSKO-OS, a.s., SE-MI Technology, a.s., ALVEL, a.s., DMS, s.r.o. Všechny tyto firmy měly Rusko jako exportní prioritu s 20% podílem v letech 2017-2018.

A pak jsou tu firmy, které skončily na ukrajinském sankčním seznamu - tzv. Zelenského seznam. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak se české firmy objevily na seznamu, co všechno zjistili o obcházení pravidel. Mezi třemi českými výrobci, jejichž produkty byly dodány do Ruska, jsou Šmeral Brno a další. Společnost Alta Invest trvá na tom, že žádné sankce neporušila.

JEDINÝ SKUTEČNÝ KRACH: ČKD BLANSKO

Je jediný případ, kdy firma opravdu zkrachovala kvůli sankcím. Ne kvůli trhu, ale kvůli vlastníkovi.

ČKD Blansko Holding, a.s. V květnu 2022 Finanční analytický úřad Ministerstva financí v rámci sankcí vyhlášených v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu předběžným opatřením zmrazil akcie firmy, které vlastní ruský poslanec Andrej Trifonov. Dolejší z ČT24 tehdy napsal: "Stát zmrazil akcie ruského poslance v ČKD Blansko Holdingu."

Firma nemohla nakládat s účty. V listopadu 2023 začala prodávat majetek a propouštět, jak popsal iDNES. V březnu 2024 na sebe podala insolvenční návrh. Dlužila tři sta milionů korun. V září 2024 ji Krajský soud v Brně poslal do úpadku.

Je to jediná velká strojírna, která padla PŘÍMO kvůli sankčnímu mechanismu zmrazení, ne kvůli ztrátě trhu. Ostatní krvácely, ale žijí.

REEXPORTOVÁ DÁLNICE: KAM ZMIZELY 3,1 MILIARDY

Skončil export do Ruska opravdu? Co nárůst exportu do Kazachstánu? Tady je potřeba oddělit dvě věci: skutečný přesun exportu a falešný reexport.

Falešný růst je ten, který nemá nic společného s Kazachstánem. Nejtypičtější příklad přinesl FxStreet na datech ČSÚ: vývoz karoserií motorových vozidel do Kazachstánu. Leden až listopad 2021 za 4,7 milionu korun, o rok později za více než 1,7 miliardy korun. Nárůst bezmála 37 000 procent, přičemž vývoz karoserií z Česka do celého světa vzrostl jen o 34,5 %. To není zájem Kazachstánu o karoserie. To je přebalování.

ČNB ve své analýze "Vojensky i ekonomicky strategické výrobky nejspíše nadále nacházejí cestu z ČR do Ruska" říká: "Jednalo se pravděpodobně o reexport ze západních zemí, nikoliv vlastní produkci, protože vývozy daných výrobků do Ruska vzrostly oproti předválečnému stavu na více než padesátinásobek."

Skutečný přesun je ten do USA, Indie, Turecka. Podle Asociace exportérů export do Indie vzrostl ze 759 mil. EUR v roce 2021 na 1 242 mil. EUR v roce 2025 (+63,7 %, +483 mil.) a do Turecka z 1 992 mil. na 4 349 mil. EUR (+118,3 %, +2 357 mil.). Tam míří reálné české stroje, ne přeprodávané karoserie.

Tabulka ukazuje obojí dohromady. Propad Ruska o 3 167 mil. EUR je zhruba kompenzován nárůstem v Arménii (+239), Ázerbájdžánu (+198), Kazachstánu (+559), Kyrgyzstánu (+137), Uzbekistánu (+154), Indii (+483) a Turecku (+2 357). Ale zatímco Indie a Turecko jsou reálné trhy, Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán jsou z velké části reexportní brána.

Seznam firem, které exportovaly alespoň 30% produkce do Ruska přwed sankcemi:

1. TOS Varnsdorf a.s. (GRS Ural Jekatěrinburg 51 %, OOO TOS Varnsdorf-RUS Petrohrad 100 %) - 30 % -> 15 %
2. Škoda Transportation a.s. (OOO Vagonmaš) - zakázka 4,5 mld. na metro
3. TOS Kuřim – OS, a.s.
4. Škoda Machine Tool a.s.
5. ČKD Blansko – OS, a.s. / ČKD Blansko Holding a.s. - krach 2024 kvůli zmrazení akcií ruského vlastníka
6. Šmeral Brno a.s. - na Zelenského seznamu, dodávky přes třetí země
7. Alta, a.s. / Alta Invest – obchodník se stroji
8. Škoda JS a.s. - patřila ruskému OMZ/Gazprombance, musel převzít ČEZ
9. Brisk Tábor a.s. - zapalovací svíčky
10. Brano Group – autodíly
11. Koh-i-noor – kancelářské potřeby
12. Dřevojas – nábytek
13. TOS Olomouc, s.r.o., METALURGIE Rumburk, Machine Tool Equipment - součást skupiny TOS Varnsdorf