Necenzurujeme.cz

K čemu by stačilo sjednocení voličů jiných než standardních stran?

Odvoleno. Karty/poslanecké mandáty přiděleny. Často zaznívající informací z řad tzv. alternativy je, že lékem na zlepšení je sjednocení alternativy. Koncentrování hlasů pro  subjekt, který má vysokou pravděpodobnost až jistotu postupu do sněmovny. Do jaké míry toto odpovídá reálným možnostem, a jak by se zamíchalo „kartami“ u letošních voleb? To jsou otázky – na které se zejména zaměřím.

Výsledky voleb 2017

Ač letos propadlo rekordní minimum hlasů, „jen“ 6,26%, tj. 316.659 hlasů i tak je to počet, který by mohl poněkud zamíchat již tak zajímavým rozložením poslaneckých mandátů.

Modelový příklad č.1

V rámci myšlenky sjednocení hlasů s euroskeptickým pohledem k EU vznikl první modelový případ. K SPD byly připočteny hlasy od těchto stran: SPO 18.556, DSSS 10.402, Svobodni 79.229, BPI 5.077, Referendum  o EU 4.276, Řád národa 8.735 (čísla udávají počet obdržených hlasů), celkem 126.275 hlasů. Jak by se toto promítlo do rozdělení mandátů pokud by voliči podpořili do parlamentu postupující SPD?

ANO+ODS by měla přesně 100mandátů, což bez podpory další strany by nestačilo ke vzniku vlády.  Koaliční potenciál by získala SPD – nově 28 namísto dřívějších 22 poslanců.

Zvýrazněná, žlutá pole, ukazují kraje, kde by nastaly změny v zisku poslaneckých mandátů.

Potenciální staronová koalice by měla nejtěsnější možnou většinu „101“ (77+15+9). Představa vzniku takové vlády s ohledem na závěr volebního období by třeba opět některé (ne)voliče probrala. Přitom vznik této koalice nelze zcela vyloučit s ohledem na postoj ODS k ANO a postoj ANO k SPD. Ale nebudu předjímat, protože kdo sleduje politiku, tak již jistě ví, že po volbách se věci „mění“…

 

Modelový příklad č.2

V předchozím případě zůstali stranou voliči Rozumných a Realistů. Ač Realisti nejsou rozhodně skupina s jasně profilovaným postojem k odchodu ČR z EU zařazuji je také – s cílem ukázat „maximální“ potenciál oné koncentrace sil na straně tzv. „alternativy“ vůči tradičním zavedeným stranám. Rozumní 36.528, REALISTÉ 35.995 (počet obdržených hlasů)

Model 2

Staronová koalice by měla  75+15+8 = 98mandátů, což by na sestavení vlády bez podpory některé další strany nestačilo. Stejný výsledek by měla i kombinace ANO+ODS, také 98mandátů.

 

Koaliční potenciál SPD by narostl o další 4 mandáty, celkem 32. Pro sestavení vlády s ANO dostačující, 75+32 = 107. Pro splnění hlavního bodu programu – přijetí zákona o všeobecném referendu je třeba dalších 13 hlasů. A SPD by musela hledat další hlasy na podporu tohoto bodu svého programu. Což by se jí nejspíš povedlo – ať už u KSČM, popř. by se mohli prokázat i Piráti. Ostatní strany jsou jasně PROTI přijetí zákona o referendu (viz. jejich programy a hlasování ve sněmovně během období 2013-2017, průběh volebního období mapuje video

Tolik dva modelové příklady „na sjednocení“. Samozřejmě lze vést polemiku o 100% přechodu voličů k jedné konkrétní straně (což neodpovídá realitě života), ale to bychom pak stejně řešili, zda by bylo vhodnější vzít 80%, 70% voličů, zda by se připojili voliči Republikánů atd. Cílem bylo ukázat „maximální“ potenciál pro nějaký konkrétní stav. Modely ukazují rozhodně víc než ono frázovité konstatování, že „sjednocení je lék“ aniž by byla tato fráze něčím podložena/doložena.

 

Pokud se vrátím k oficielním výsledkům:

Pokud ve vládě zasednou tradiční strany s ANO – nic moc se nezmění. A procesy budou pokračovat dál, snad jen pomaleji (to pro případ, že bych na chvíli uvěřil Babišovým slovům…(?)) Pokud by se vlády účastnila SPD – dočkali bychom se snad(?) konečně po nějakých 30letech jednoho ze základních prvků demokracie – uzákonění všeobecného referenda. Bylo by to příjemné překvapení a úspěch těchto voleb. A to navzdory jedné straně, jejíž přední politici zásobovali média varováním, že v těchto volbách jde o přímé ohrožení demokracie v ČR. Nakonec se "sama" jen tak tak dostala do parlamentu. Podívejte se na její pojetí demokracie – volební program 2017, strana 16:

TOP09 Program 2017, strana 16

 

Nepřipustíme pořádání nesmyslných referend za vystoupení z EU = nepřipustíme možnost, aby občan mohl vyjádřit touto formou svůj názor. Je třeba rozlišovat mezi prosazováním vlastních názorů, stanovisek, politického programu strany (což je v pořádku) a nepřipuštěním vyjádření jiných (opačných) názorů jinou formou občany. TOPDemokracie nebo parlamentní totalita? Odpověď je na každém. Inu, pod svícnem největší tma anebo když zloděj křičí, chyťte zloděje...

 Výsledky ukazují (dle toho, koho občané volili):

  1. Společnost je přesvědčena, že obojí - migrace a „více Evropy“ – se vzájemně nevylučuje.
  2. Zvolně se islamizující Německo, které bude dále přijímat muslimské migranty, pro nás není vážná hrozba, co by naše sousední země a důležitý obchodní partner.
  3. S velkou pravděpodobností – i kdyby se konalo referendum o setrvání v EU – dopadlo by s výsledkem zůstat součástí EU.
  4. Babiš je věrohodná osoba v čele hnutí ANO. ANEBO
  5. Naprostá většina občanské společnosti ztratila schopnost složení informací do souvislostí nebo výsledky voleb potvrdily velice nízkou míru informovanosti společnosti o procesech na úrovni OSN a EU, stejně jako na domácí politické scéně.

Oba modely ukazují:

  1. Že koncentrace hlasů smysl má. Vliv a důležitost záleží na celkových výsledcích voleb. A tyto volby ukázaly, že koncentrace mohla výrazně zamíchat koaličním potenciálem jednotlivých stran.
  2. Pokud voliči jiných než tradičních stran chtějí skutečně NĚCO ZMĚNIT, pouhá koncentrace hlasů nestačí. Je třeba získat voliče tradičních stran. Jak toho dosáhnout je téma samo o sobě a mimo tento článek. Společnost se polarizuje dle zdrojů informací a zdaleka nelze obecně tvrdit, že zejména mainstremový voliči jsou s to pochopit informace z alternativních zdrojů.

 

 

 A jedna kvízová otázka na závěr:

 „Je možné, aby strana s menším počtem obdržených hlasů měla (např. o třetinu) více poslaneckých mandátů?“ – jde o nesmysl? Dezinformaci? Anebo je to skrytá pravda d´Hondtovy metody?

 

 

Štítky článku: BabišdemokracieEUmigrantistátsvoboda

prestiž 1: 9,20 přečteno 290×

0 Hodnotit článek 2

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

K čemu by stačilo sjednocení voličů jiných než standardních stran?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse