Necenzurujeme.cz

Nesouhlasím se Dnem památky jen Jana Palacha.

Poslanecká novela má připomenout 16. leden 1969, kdy se tehdejší student filozofické fakulty Palach upálil na protest proti nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Jan ZajícJan Zajíc

O tři dny později svým zraněním podlehl. Jakkoli s takovou formou protestu nesouhlasím, oběti Jana Palacha si vážím. Ač mi bylo tehdy jen 13 let, velmi dobře si pamatuji, co jeho čin ve společnosti vyvolal a jaký nám zanechal odkaz. Svojí formou protestu a osobní tragickou smrtí tehdy oslovil celý svět. Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". Den jeho smrti označil Parlament jako významný. Jak Palach byl první, kdo našel odvaku k takovému protestu. Nebyl však poslední.

V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali Jana Palacha. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo. Evzen_Plocek_res_res.jpgNejznámější z nich je zřejmě Jan Zajíc. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, nebyli členy žádné organizované skupiny. Další, kteří se upálili, jsou Evžen Plocek, Josef Hlavatý a Michal Lefčík, který se upálil v Košicích 11. dubna 1969.

Před Janem Palachem, už v září 1968, provedl stejný čin v Polsku Ryszard Siwiec za přítomnosti sta tisíc lidí včetně vedení polské komunistické strany. Jeho protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dodnes je málo známý. Na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě na protest proti komunistickému totalitnímu systému, koloniálnímu stavu Ukrajiny, Josef_Hlavaty_res.jpgpolitice rusifikace a agresi SSSR v Československu 5. listopadu 1968 se upálil jednačtyřicetiletý disident Vasyľ Makuch, který zemřel příští den. Jeho čin byl také dlouho zamlčován.

V návaznosti na Palachovu smrt se 20. ledna 1969 v Budapešti v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil Sándor Bauer, šestnáctiletý student průmyslovky; zemřel v nemocnici po třech dnech. V dubnu téhož roku se pokusil upálit lotyšský student Elijahu Rips, který čin zejména díky rychlé pomoci kolemjdoucích přežil.

Čin Jana Palacha je dlouhodobě připomínán, upálení ostatních čtyř je však opomíjeno a ignorováno. Přitom přinesli stejnou oběť, jako Jan Palach. Jestliže projevujeme Janu Palachovi úctu, proč ji neprojevujeme těm ostatním? Byla snad jejich oběť menší, protože nebyli první? Nikoli, byla stejná a srovnatelná. Proto nesouhlasím s tím, že má být významný den pouze Jana Palacha. Těch pět lidí se upálilo na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti. Na protest proti okupaci 21. srpna 1968 vojsky Varšavské smlouvy.(zdroj: Wikipedie).michal_lefcik_res.jpg

Podobu Jana Palacha zná každý, ostatních čtyř živých pochodní prakticky nikdo. Proto jsem si dovolil zde, i v rámci uctění jejich památky, zveřejnit jejich fotografie. Jsou v romto pořadí shora: Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý a Michal Lefčík. Čest jejich památce.

Nesouhlasím s parlamentním návrhem, protože uctívá jen Jana Palacha na úkor ostatních. Aby byli uctěni všichni stejně, navrhoval bych, aby den 21. srpna byl označen významným dnem – „Dnem obětí živých pochodní za svobodu“.

Štítky článku:

prestiž 1: 50,81 přečteno 1 759×

0 Hodnotit článek 85

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Nesouhlasím se Dnem památky jen Jana Palacha.

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse