Necenzurujeme.cz

Švýcarští "čučkaři"

Varují před ruskou špionáží. Švédsko a Finsko - Erdogan trvá na svém. Do potratů v USA zasáhl i covid. Důkazy o krádežích ukrajinského obilí. Strop cenám plynu a ropy. 

Rovnou se omlouvám švýcarské "BISce" za výraz, který kdysi použil český prezident M. Zeman (Irozhlas.cz kvůli tomu pátral po významu slova "čučkař,", které může znamenat "šmírák"), osobně si práce bezpečnostních služeb vážím. Švýcarská televize www.srf.ch cituje zprávu švýcarské zpravodajské služby NDB pod titulkem Bezpečnostní situace Švýcarska - Rostoucí hrozba ruské špionáže.

Na pozadí války na Ukrajině lze ve Švýcarsku počítat s více kyber-útoky, a především  Ženeva by mohla být více dotčena ruskými špióny. Kyberkriminality přibývá, v dubnu eskalovalo vedení kyber-války. V centru mezinárodní špionážní aktivity je Ženeva, do budoucna lze očekávat její nárůst (dochází tu k projednávání mezinárodních otázek).

"Víme, že v Ženevě v diplomatických a konzulárních misích Ruska je aktivně činných několik desítek důstojníků." Na rozdíl od jiných evropských zemí Švýcarsko zatím žádné ruské zpravodajské důstojníky nevyhostilo. Aby ruské služby z tohoto důvodu nepřešly do Švýcarska, musely by být vyčerpány dostupné prostředky, jež by bránily vstupu ruských zpravodajců. 

Podle šetření NDB zůstává vysoká hrozba terorismu, hlavně od tzv. islámského státu a Al-Káida. Od r. 2020 vychází riziko od autonomně jednajících jednotlivých osob bez přímého vztahu k IS a Al-Káidě. Pravděpodobným rizikem jsou džihádem inspirovaní jednotliví pachatelé, rizikovější se jeví bývalí IS bojovníci, jež se vracejí do Evropy; z dlouhodobějšího hlediska existuje hrozba džihádu - finanční a logistická podpora násilných islámistických aktérů a radikalizovaným lidem propuštěným z vězení, kteří šíří své přesvědčení. 

Markantní potenciální hrozbou je podle zprávy NDB také extrémistická scéna: v r. 2021 spáchali 81 násilných činů levicoví extrémisti a tři pravicoví; ve spojitosti s corona-extrémismem došlo k 19 případům násilí (moje pozn.: přiznám se, že nemám ráda pojem covid-extrémismus, ale je fakt, že na pokojné protesty občanů se někdy "nabalili" jedinci toužící po násilí).

Zatímco se vládní šéfové zemí G7 vydali do Bavorska, na hlavní město Ukrajiny Kyjev dopadlo v neděli 14 raket: více explozí, na místě byla zahraniční korespondentka SRF B. Müller. I když ruské ministerstvo obrany tvrdí, že cílem útoku nebyly civilní oblasti, novináři z více zemí se přesvědčili, že byla ostřelována i obytná oblast vč. školky. Podle guvernéra kyjevského regionu je možné odpalovat rakety (i) z Běloruska: je velkou otázkou, zda se nyní otevře další fronta na severu země a zda do války budou vtaženi Bělorusové.

Ví se, že už nyní jsou na hranici 4000 běloruských vojáků; ukrajinský prezident V. Zelenskyj nechal přezkoumat, zda je nezbytné kvůli tomu mobilizovat ukrajinské vojáky. To, že Rusko vedle Donbasu už potřetí masivně ostřeluje i Kyjev, je podle guvernéra možná i manévr - roztříštit ukrajinské síly (které musí být ve střehu na více místech najednou).

Novinářka popisuje situaci rodiny, která byla útokem na kyjevskou obytnou čtvrť nejvíce postižena: otec mrtvý, 7letá dcera těžce zraněná, matku vyprostili po mnoha hodinách z pod betonové desky (převoz do nemocnice). Je tu sice také jeden vojenský objekt, ale podle Ukrajinců není využíván pro jeho stáří. 

www.svt.se: J. Stoltenberg před schůzí NATO - žádost Švédska a Finska o členství "bude zpracována" během týdne; turecký prezident Erdogan (ale) opakuje požadavky ohledně dvou kurdských organizací - vedl telefonický hovor se švédskou premiérkou: Švédsko musí dodržovat dohodu o vydání (určitých osob).

www.orf.at: Moskva ke své platební neschopnosti - "není to náš problém" (moje pozn.: co kdyby si věřitelé "rozparcelovali" část Ruska jako finanční náhradu?).

S odvoláním na CNN: USA chtějí dodat Ukrajině raketový obranný systém.

Německý kancléř O. Scholz: žádné konečné rozhodnutí G7 k embargu na zlato.

Ukrajinské úřady naléhavě žádají civilisty k opuštění Lysyčanska, které se ukrajinské síly pokoušejí udržet pod svou kontrolou (poslední Rusy neokupované velké město v Luhansku).

www.theguardian.com: země G7 se na summitu přibližují k zastropování cen ruské ropy a plynu (s redukcí infalčního tlaku). Pokud by se ropa prodávala nad fixní cenu, následovaly by sankce. Premiér Itálie: potřebujeme redukovat naše financování Ruska, eliminovat hlavní příčinu inflace, musíme se vyvarovat chyb po krizi 2008 - energetická krize nesmí způsobit návrat k populismu. Pokud Evropa nebude platit za ruský plyn nad určitou cenu, Rusko brzy nebude mít alternativní trh... 

Asi 95 % pojištění odpovědnosti u ropných tankerů (globálně) se děje přes pojišťovnu v Londýně. Pod tlakem sankcí se snížila ruská produkce ropy (ale Rusko to kompenzuje nárůstem cen). USA a Kanada zakázaly dovoz ruské ropy, EU do konce roku dovoz přes moře... USA a UK zvolily zákaz dovozu ruského zlata, podpora EU nejasná. (Moje pozn.: bohužel dochází na slova britského historika T. Judta v Eseji o Evropě, kdy ukazuje riziko spojenectví příliš rozdílných národů vč. rizik uvnitř jednotlivých zemí.)

www.bbc.com/news/61790625: redakce zkoušela komunikovat přes 200 ukrajinských farmářů, nyní pod ruskou okupací - očití svědci mezi nimi a stejně tak satelitní snímky či GPS v nákladních vozech pro obilí, jež ukradli Rusové, ukazují, jak se ukrajinské obilí po krádeži proměňuje na "ruské" a je odváženo neznámo kam (Turecko prý nezjistilo, že by směřovalo do této země). 

Jeden ukrajinský farmář (pod jiným jménem): Rusové nyní okupují 80 % z desítek tisíc hektarů, jež obhospodařuje. Na záběrech je vidět, jak si voják všiml bezpečnostní kamery, vystřelil na ni, ale minul. GPS a satelitní snímky ukazují zvýšenou dopravní a další aktivitu na určitých místech (např. přístav Sevastopol) vč. "žlutého materiálu" na ruských lodích. Nejprve dovezou obilí na Krym, pak ho přepraví do přístavů, pak lodí - obilí je pak exportováno s ruským certifikátem.

Zájemcům o dění kolem potratů v USA:

www.en.wikipedia.org/wiki/Abortion_in_the_United_States: Pomalu každý rok se tu odehrávají politické, soudní i občanské bitvy pro i proti potratům (vč. občanských iniciativ pro-volbu a pro-život). Některé americké státy v zásadě využívaly prvky evropské legislativy, např. omezení provedení potratu dobou těhotenství, poradenství před zákrokem, nabídka antikoncepce (i ta má zdravotní rizika). Některé státy zvolily tvrdé postihy lékařů, kteří provedou potrat, např. až 10 - 15 let vězení a pokuta až 200 000 USD (pokud nejde o výjimku ze zákazu potratu ve formě rizika těžkých zdravotních komplikací pro ženu či těžkého poškození plodu). Často se omezuje či zakazuje úhrada potratu z veřejných prostředků, např. federální předpisy zakazují krytí nákladů u federálních zaměstnanců aj. Před rokem 2022 byl potrat ovšem legální ve všech amerických státech, nicméně některé státy se ho pokoušely omezovat.

Potrat někdy volí i ženy věřící (nábožensky založené): protestantky 15 potratů na 1000 žen, katoličky 20 potratů (v letech 2000-2008). V r. 2004 míra potratů podle etnika: 50 potratů na 1000 "černých" žen, 11 potratů na 1000 "bílých" žen. Důvody k potratu: zdravotní riziko 2,8 % - 3,3 %, nechci (další) dítě 7,9 %, problém se vztahy nebo partner nechce dítě 14,1 %, chci odložit porod 25,5 %, nemohu si dítě dovolit 21,3 %.

Proti názorům politiků se vzbouřila Americká lékařská společnost poté, co se několik amerických států domnívalo, že během covid-pandemie lze zákonem potraty podrobit restrikcím s tím, že jde o "nevýznamný" výkon, jehož provádění lze během nouzového stavu přerušit. Opět došlo na právní stížnosti: právníkům a lékařům se podařilo většinou těmto snahám - přechodně - zabránit. 

Nyní se bitva možná přesune na to, aby se nezakázaly pilulky, jež mohou těhotenství bránit či indukovat potrat: když úřad FDA např. schválil přípravek mifepriston (RU-486), pak musí zůstat dostupný - kvůli pandemii si ho ženy dokonce mohly objednat online, ovšem versus názor, že pilulky mají i vedlejší nežádoucí účinky... Zatím 32 států a Washington hradilo potrat v rámci státního pojištění jen při znásilnění, incestu nebo při život ohrožujících podmínkách. Pět států omezovalo krytí v rámci soukromého pojištění (se zdravotními a obdobnými výjimkami), 11 států omezuje krytí pro veřejné zaměstnance.

Zrána jsem si ze zvědavosti přečetla na Echo24.cz článek, nakolik by NATO zasáhlo v případě napadení některého ze svých členů - aktivace čl. 5 příslušné smlouvy aliance mi nepřipadá úplně funkční. Napadený stát musí požádat o aktivaci čl. 5, k tomu musí získat souhlas všech členů NATO (můžeme se na všechny členy spolehnout?). Po teroristickém útoku 11.9.2001 začalo NATO do 24 hodin řešit aktivaci čl. 5 - členové se shodli, že pokud se potvrdí, že šlo o teroristický útok ze zahraničí na USA, lze aktivovat společnou obranu; 2. října se rozhodlo, že se uplatní článek 5. 

 

 

 

 

 

Štítky článku: politika

prestiž 1: -1,45 přečteno 292×

11 Hodnotit článek 2

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Švýcarští "čučkaři"

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse