Necenzurujeme.cz

Uctí dnes někdo památku popravených studentů?

Mnohá media s ČT v čele prezentují dnešek, tedy 17. listopad, jako den oslav. Nevím jak kdo, ale já nemám příliš důvodů dnes slavit. Zejména proto, že 17. listopad 1989 považuji za podvod.

17. listopadu 1989 jsme vyšli do ulic a volali po svobodě a demokracii. Smutné je, že po 32 letech k tomu máme důvod znovu, přesto ale většina z nás zůstane doma. Přesto, že se vrátily perzekuce za politické názory, nastolila se propracovaná a z většiny zautomatizovaná cenzura. Omezuje se svoboda slova, pohybu, podnikání. Stát čím dál více zasahuje do našich svobod, soukromí, domovů. Přestáváme být hrdým a svobodným národem, přestáváme být samostatných suverénním státem a stáváme se lokajem Bruselu.

Petr Fiala volá, že patříme na Západ. Ten ale již dávno není Západem, po kterém jsme toužili před rokem 1989. Dnešní Západ nastoluje socialistický fašismus. Nařizuje, zakazuje, zdaňuje, vyvlastňuje. Osobní vlastnictví dávno přestalo být nedotknutelné. Západ je dnes plný násilí, ilegálů, drog, znásilňování a policejních represí vůči vlastnímu obyvatelstvu, plný ekoterorismu. Německo bylo vždy zvyklé poslouchat svého vůdce a na tom se bohužel dodnes nic nezměnilo, jinak by Němci netleskali Merkel za islamizaci své země.

Na sklonku roku 1992 jsem v budově tehdejšího Federálního shromáždění řekl, že to, že StB byla zrušena, neznamená, že přestane pracovat. Dnes mám pocit, že jsem měl pravdu, že vše jede podle plánu, který se začal vymýšlet a připravovat (alespoň u nás) někdy kolem roku 1986. Již v létě 1989 se pálily první svazky StB. V USA si na poslední chvíli uvědomili, že by volby mohly něco změnit, a tak je zfalšovali. Viděl to celý svět v přímém přenosu, ale když o tom napíšete na sítích zablokují vás. Lidé jsou ovládáni medii. Demokracie a svoboda končí, znovu se nastoluje fašismus se socialistickou tváří.

Pro toto vše, co se děje, nemám dnes důvod k oslavám. Dnešní den pro mě zůstal Mezinárodním dnem studentstva. Dnem, kdy Němci popravili 9 studentských představitelů. Byli to: Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert. Bylo zatčeno 1 200 studentů, kteří byli následně deportováni do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943, útrapy nepřežilo 35 z nich.

O možnost studovat bylo připraveno 15 172 studentů, bez práce se ocitlo 513 profesorů, 475 docentů a 345 dalších pedagogů. Od roku 1948 bylo školství masivně zpolitizováno tak, aby vychovávalo nové generace s tím „správným“ myšlením a názory. Ne tom se dodnes nic nezměnilo, školství je stále zpolitizované, dnes začínají dětem vymývat mozky už i v mateřských školkách. Přepisuje se historie nikoli proto, že by snad šla změnit, ale proto, aby se před novými generacemi zamlčela, a tak si z ní nemohli lidé brát poučení a příklad.

Rodina je základ státu a vzdělání je základ národa. Přesto se pod pláštíkem „rovnosti“ méně schopných se schopnými jeho kvalita uměle snižujeme, rušíme maturity, známkování. Pro to vše, co se děje je znovu důvod vyjít do ulic, my ale sedíme doma, protože jsme uspokojováni vším možným, co si můžeme koupit na dluh. Obětujeme za to naši svobodu, kterou koupit nelze, tu je třeba si vybojovat. Proto prosím, neslavme dnešek, ale protestujme. Nezůstávejme sedět doma. Už nejde jen o nás, ale o naše děti a vnoučata.

Prosím všechny organizátory a účastníky dnešních shromáždění, aby je zahájili minutou ticha za popravené a umučené studenty z 17. listopadu 1939.

Michal Malý

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Uctí dnes někdo památku popravených studentů?

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse