Necenzurujeme.cz

Revoluce, nerevoluce

Lhali nám tehdy, lžou nám dnes...

Na konci sedmdesátek, že je všechno na spadnutí, kompetentní věděli, ostatní tušili. Systém držel na ruských bodácích a nikdo nechtěl riskovat 56' v Maďarsku.

Nálada ve společnosti je jedna věc, mnohem podstatnější jsou vnější okolnosti. Nebylo by Polsko a jeho Solidarność, a byť vznikla v už roce 1980, teprve pohyb v 89' jí dovolil se projevit efektivně. Tehdejší dmutí, v letech 80', bylo odsouzeno k ilegalitě, kde taky víceméně skončilo; bo Brežněv. Nebylo by Maďarsko a János Kádár, který dokázal vybalancovat (na rozdíl od Dubčeka) tlaky z Moskvy a postupně povolovat opratě bez krve.

Teprve až kremelský hattrick (Brežněv, Andropov, Černěnko a Пятилетка пышных похорон (Pětiletka nádherných pohřbů)) umožnila, nejprve opatrně rekognoskovat terén, zkoušet, co to udělá a těm co byli ekonomicky v obraze, pak připravovat běh věcí příštích. Že je systém na zhroucení bylo zřejmé, mnohým neoddiskutovatelně jasné. Komunismus (potažmo socializmus) byl poražen už v létech šedesátých a léta následující nebyla ničím jiným než životem na JIPce. Šlo jen o to, kdy někdo vypne respirátor. To byla jediná neznámá, jediné, co zřejmě nikdo netušil. Kdyby nějaký "idiot" nedal 17. listopadu rozkaz, nestalo by se naprosto nic, možná ještě další rok, nebo dva.

17.11 - Národní třída, 10.12. nová vláda, 13.12 našel nový ministr financí na stole v kanceláři, svým předchůdcem předpřipravený stoh zákonů, které do konce roku prohnal tehdejším federálním shromážděním. Žádná revoluce, jen nová, už připravená legislativa.

Komunismus, potažmo socialismus, v 89' nebyl poražen, jednoduše padl.

Padl sám od sebe.

Štítky článku:

prestiž 1: 10,27 přečteno 213×

1 Hodnotit článek 5

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Revoluce, nerevoluce

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse