Necenzurujeme.cz

Kdybych byla....

Nedavno jsem zase po letech viděla film "Pozor, vizita" s geniálním Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

Byla tam scéna, jak pan Hrušínský, v roli bacilonosiče Prepsla, křičí z balkonu nemocničního pokoje na příbuzné svého spolupacienta, kterému ti příbuzní nepovolili operaci, jenom proto, aby si ho pak nikdo nemusel vzít domů.

A tak mě tak napadlo - být v roli pana Prepsla, stát na nemocničním balkoně, ve kterém by byl můj spolupacient prezident Zeman, a pode mnou houf našich elitních senátních, parlamentních i vládních zastupitelů, co bych jim asi tak řekla:

 

Vy hyeny, a to ještě ta zvířata urážím, vy pazhřivci, kterým není nic, kromě vašich koryt , svaté, vy zmetci, nehodní názvu "člověk".  Ne, vám není hanba se vozit po nemocném člověku,  vám není hanba dehonestovat prezidenta, nejvyšší hlavu státu, zvolenou skoro třemi milióny občanů. Vy jste zacítili, tak jako supi, příležitost, jak se zbavit člověka, který vám překáží. Tváříte se, že vám jde o blaho lidí, blaho téhle země, a přitom nic není vzdálenějšího. Vám jde o vaše vlastní blaho, o vaše prebendy, o moc, o zavděčení se vašim páníčkům v EU a kdoví kde jinde, vám jde o to, abyste konečně mohli zaprodat, zlikvidovat tuhle zemi a lidi v ní. Odstavit současného prezidenta, který ještě může lidi ovlivňovat, a dosadit tam svojí loutku, kývače Nevím, stahovače králíků a nebo loutkového křivopřísežného generála, co vám půjde na ruku a pomůže vám s likvidací lidí. Co jste to za lidi, tedy pokud jste vůbec ještě lidi. Prý že volíme "elitu" národa. Houby, volíme ten nejhorší odpad, který se vůbec kdy vyskytl. Volíme lháře, pokrytce, zloděje a vlastizrádce, kteří vlastně ani vlast zradit nemohou, protože ji neuznávají.  Volíme lidi, kterým neříká nic pojem svědomí, právo, povinnost. Volíme svoje katy. 

 

Možná bych toho řekla ještě víc...ale tohle není film, já nejsem v hlavní roli bacilonosiče Prepsla a neřvu nic z nemocničního balkonu. Je to prostě jen sen, fikce. A i kdyby to náhodou šlo...ty zúčastněné by to nechalo chladnými. Prostě jenom další bezmocný výkřik do tmy. Jejich bohorovnost, jejich pohrdání lůzou, jakou bych v jejich očích byla, je bezměrné. 

A to jsme si zvolili.....

 

 

Štítky článku:

prestiž 1: 24,44 přečteno 319×

0 Hodnotit článek 23

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Kdybych byla....

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse