Necenzurujeme.cz

Vícekrát hájený Mariupol

Německému ex-kancléři spojenému s Putinem prý zbyde asi jen mercedes. Jak vypadají opičí neštovice - postihují často gaye. Macron: je třeba chránit Moldavsko.

www.srf.ch: Evropský parlament chce sankcionovat bývalého německého kancléře G. Schrödera: už mu asi zbyde jen opancéřovaný mercedes (o tomto autu prý snil už jako dítě), bude z něj jen obyčejný penzista - nechce se vymezit vůči ruskému prezidentu V. Putinovi ani se vzdát svých obchodních zájmů v Rusku, ztratí všechna svá privilegia. www.orf.at k tomu dodává: německý Spolkový sněm chce ex-kancléře Schrödera (SPD) odstavit od státem financované kanceláře, ztratí své zaměstnance. 

SRF.ch nabízí fotku, jak vypadají "opičí neštovice" na lidském těle (Affenpocken): nevypadá to hezky, ale švýcarská televize uvádí, že příznaky této virové infekce jsou zpravidla neškodné, do několika týdnů se člověk uzdraví. Horečka, bolesti, projevy na kůži; přenos vzduchem, kontaktem se zvířaty a také sexuálním kontaktem. Podle německého Institutu R. Kocha cestovatelé ze západní Afriky a muži, kteří měli sex s muži, by měli vyhledat zdravotní péči, pokud se vyskytnou příznaky (vyrážka na obličeji, pak na dalších místech těla). Infekce se vyskytla či je na ni podezření mj. v Itálii, Švédsku, Španělsku, Portugalsku, Kanadě; některé zdroje uvádějí, že častěji postihuje gaye, americké CDC uvádí, že každý člověk může infekci šířit bez ohledu na sexuální orientaci. (Moje pozn.: média samozřejmě pasou po senzacích, ale když se proti této nákaze neočkuje, asi zájem rychleji opadne. Ostatně v Asii prý řádí i horečka Dengue, kterou bych osobně řadila nejen do Afriky, ale možná i do Severní Koreje, kde každé horečce říkají covid, aniž by nemocný byl vždy otestován.)

Ukrajina chce nechat Rusko zaplatit za poškození životního prostředí.

V zařízení na hranicích Švýcarska a Francie (kanton Neuenburger, Les Verriéres) žadatelé o azyl vyvolávají nepokoje. Patrně tu jsou muži ve věku 10 - 20 let; malá skupina z nich se prý chová nepřijatelně, poškozuje sociální prostředí v obci, kde si lidé stěžují na kriminalitu. Zvýšil se počet pracovníků zařízení vč. ochranky, pravidelně sem dochází muslimský duchovní.

ORF.at: Francouzský prezident E. Macron - EU musí rychle jednat o Moldavsku (3,5 mil.obyv.), které žádá o vstup do EU a obává se (další) agrese Ruska (které v této zemi již v minulosti zajistilo na části území přítomnost svých vojenských sil vč. nalezení ochotných místních separatistů, což je mezinárodně převážně vnímáno jako protiprávní nepřípustný zásah do území cizího státu).

www.berliner-zeitung.de: Země G7 se proti Rusku dohodly na "obilné válce" - spojenectví za globální potravinovou bezpečnost. Země vč. EU se budou podílet na transferu ukrajinského obilí blokovaného Ruskem v přístavech v Černém moři.

Proces v Kyjevě s ruským vojákem, který zastřelil 62letého civilistu: 21letý voják ze sibiřského Irkutska prosí před soudem o odpuštění, hrozí mu doživotí. Prý mu jiný ruský voják řekl, že by měl střelit, a to energickým tónem, že hrozí nebezpečí, když to neudělá. Má začít soudní řízení proti dalším dvěma ruským vojákům.

www.theguardian.com: Kreml tvrdí (informaci nelze ověřit), že se "vzdalo" dalších téměř 800 vojáků z mariupolského Azovstalu, celkem by jich mělo být 1730. Zranění jsou prý léčeni, asi 900 je drženo ve věznici pod ruskou kontrolou. Podle některých zdrojů (spíše ruských?) již 89 zajatých ukrajinských vojáků bylo převezeno na ruské území vč. zástupce velitele pluku Azov S. Palamara (informaci nelze ověřit). 

Rusko tedy "vypouští" své informace, zatímco mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) uvedl, že začala registrace ukrajinských válečných zajatců, kteří opustili ocelárnu Azovstal. ICRC: podle ženevských konvencí musí mít tato organizace přístup ke všem válečným zajatcům na všech místech, kde jsou drženi; ICRC musí mít dovoleno mluvit s nimi beze svědků, doba a četnost návštěv by neměly být omezovány.

Příští týden se ruský nejvyšší soud bude zabývat žádostí (Kremlu) označit pluk Azov jako teroristickou organizaci, což otvírá cestu pro trest odnětí svobody až na 20 let, uvádí redakce (a já k tomu dodám, že bych si radši vpálila kulku do hlavy, než bych se nechala ruskou stranou zajmout: pokud se Putinovci aspoň trochu nevzpamatují, poruší jakékoli konvence, chystaný předpis o "teroristech" na Ukrajině je podle mě opouštění konvencí pro válečné zajatce; pokud vůbec bude někdo vpuštěn k zajatcům, pak bude zajištěno odposlouchávání, ale myslím, že vývoj může být ještě horší). Ukrajina evakuaci vojáků z Azovstalu na území pod ruskou kontrolou nekomentovala, spoléhá na pozdější výměnu zajatců, a jak uvedl ukrajinský prezident V. Zelenskyj, je to velmi citlivá záležitost, kdy (zřejmě) probíhají další jednání.

Dnes jsem si znovu četla v anglicky psané Wikipedii o dění na Ukrajině, zvláště od r. 2013, vč. historie Mariupolu (a jeho ocelárny s počátkem v 19. stol.) - narazila jsem na spoustu zajímavých "detailů", souhrnem se přikláním k tomu, že Putin se "dobře" vyučil ve škole pro členy KGB - v každém státu, v každém městě se zpravidla najde někdo "nespokojený" či toužící po větší moci, aniž by na to sám měl síly; rozený diktátor si vždy najde svého člověka, a kdyby ne, pak sám přiloží účinné polínko pro rozhoření ohně. 

www.en.wikipedia.org/wiki/Annexation_of_Crimea_by_the_Russian_Federation.

www.en.wikipedia.org/wiki/Russo-Ukrainian_War.

www.en.wikipedia.org/wiki/Mariupol.

Nebo stačí zadat War in Donbas a překlikávat na další upřesňování obsáhlé matérie, kterou zde nebudu tlumočit, jen pár věcí, jež mě zaujaly. Autoři článků na Wiki uvádějí zdroje; já se snažím zaměřovat na ty, u nichž lze předpokládat maximum objektivity (např. vývoj na Ukrajině monitorovala Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě - OBSE, jejímž členem v dané době bylo i Rusko, vedle asi 57 států - v OBSE byl v r. 2015 jako zástupce Ruska jedinec, který byl z této pozice odvolán pro "nevhodné chování" spojené s alkoholem, nicméně byl přijat do ruské vojenské zpravodajské služby GRU).

Některé zdroje uvádějí, že např. jeden z hlavních "ukrajinských" proruských separatistů byl ve skutečnosti ruský občan, přinejmenším dva další byli údajně usvědčeni, že byli ruskými agenty, každopádně v době, kdy v mnoha ukrajinských městech v r. 2013 propukly demonstrace pro-evropsky naladěných občanů (tehdejší ukrajinští představitelé zřejmě pod tlakem Ruska cukli s žádostí o vstup do EU), se v menší míře objevily "proruské demonstrace", ale hlavně zahraniční zdroje pozorovaly přeshraniční pohyb osob a vozidel apod. Nejen ukrajinské (proevropské) zdroje, ale i zahraniční či mezinárodní zdroje dospěly k přesvědčení, že Rusko své separatisty masivně finančně i jinak podporovalo. 

Různé subjekty v té době prováděly na Ukrajině šetření názorů občanů: podle některých převažovali občané "pro Evropu" (dál od Ruska), podle jiných to bylo tak půl na půl. Centrum pro studia o východní Evropě ve dvou separatistických územích v březnu 2019: 55 % dotázaných se vyslovilo pro reintegraci s Ukrajinou, 24 % preferovalo reintegraci v podobě návratu do předválečného administrativního stavu, 33 % chtělo speciální statut pro region (Doněcko, Luhansko) - bylo to v r. 2019, kdy Ukrajina, Rusko, dvě separatistická území a OBSE podepsaly dohodu s pokusem ukončit konflikt na Donbasu (byl u toho německý prezident F.-W. Steinmeier). Mělo tedy jít o reintegraci dvou separatistických území se speciálním statutem (ale ten speciální statut chtěla spíše jen třetina z dotázaných občanů a je otázka, co si pod tím představovali). 

Putin, Zelenskyj, Macron, Merkelová v prosinci 2019 v Paříži: měli se vzájemně vyměnit všichni zajatci, zajistit nové volby na Donbasu, další jednání - ale covid-19 další vývoj přerušil; separatisté pandemii zřejmě využili k tomu, že většina občanů na jimi samozvaně oddělených územích je nesměla opustit. Ukrajina jako taková trvala na územní celistvosti. USA navrhovaly poslat Ukrajině potřebnou vojenskou výzbroj (od r. 2014, po tehdejším vpádu ruských vojenských sil na Ukrajinu, šlo o výraznou vojenskou nerovnováhu, Ukrajina nebyla připravena na válku, Rusko si mj. zajistilo placené žoldáky), avšak A. Merkelová byla proti vyzbrojování - prý by to zhoršilo krizi.

V r. 2013 se tedy někteří Ukrajinci bouřili (Euromajdan) proti odklánění od EU, proti korupci ve státu a oligarchům. Tehdejší mocní nespokojenost občanů "vyřešili" jejím potlačováním pomocí policie. Nakonec to vyvrcholilo střelbou do protestujících. Uvádí se asi 130 zabitých vč. 18 policistů. (Wiki - Euromaidan) Dokud byli u moci ti, proti kterým lidé protestovali, vyšetřování vázlo - za V. Janukoviče byli občané zastřeleni neznámými osobami; naproti tomu australští experti a pozdější jiní ukrajinští úředníci měli mj. podezření, že střelci mohli být spojeni s ruskou speciální složkou, kdy se střílelo nejen do občanů (beze zbraní), ale i do policistů (důvod pro ruské napadení Ukrajiny? - moje otázka).

Některá tvrzení pozdějších vyšetřovatelů zpochybnila agentura Reuters, což mě zaujalo (nedávno jsem se v jejím článku pozastavila nad jiným tvrzením, jež se zdálo být opřeno spíše o ruský, nikoli nezávislejší zdroj či bez porovnání s jiným zdrojem): Ve Wiki tedy najdeme i Reuters, které několikrát byla vytčena nevhodná spolupráce s některými subjekty, mj. s ruskou tiskovou agenturou TASS, s níž společnost před časem uzavřela hlubší spolupráci a po letošní ruské invazi na Ukrajinu se této spolupráce vzdala až s časovým zaváháním. 

Zkoumala se i podpora Euromajdanu občany - zahraniční subjekt v prosinci 2013: 49 % Ukrajinců ho podporovalo (na západní Ukrajině 84 %, v centrální části 66 %, na jihu 33 %, na východě 13 %), 45 % bylo proti; jiný subjekt: přes 50 % pro EU a další změny, 42 % proti. Podobné výzkumy mohou být i značně zavádějící. Jak uvádí redaktorka Deníku N P. Procházková (více obeznámená s Ruskem, Ukrajinou aj.): lidé mají názory podle toho, zda jim doma jde v televizi ukrajinský či jen ruský program či zda mluví (a rozumí jen) rusky nebo jinak.

V r. 2014 Kreml musel vidět, že na Ukrajině převažuje přání dostat se dál do Evropy, oslabit korupci, zvolit v nových volbách lépe: Janukovič a další opustili své pozice a zpravidla odešli do zahraničí, nová přechodná vláda s blížícími se novými demokratickými volbami Kreml nemohla uspokojit, takže se ruská vojska přehoupla přes ukrajinské hranice (mezinárodní pozorovatelé: bez označení a často v noci konvoje vojenských vozidel). 

Už tehdy si Kreml osvojil rétoriku: byli jsme požádáni občany o zajištění bezpečnosti proti fašistům... "Zajímavou" informací je, že Putin někdy "zametl" i se svými oddanými separatisty (či i na Krymu), prostě si dosadil v daném místě své lidi. 

V r. 2015 ovšem i na separatistickém území, v Doněcku, část obyvatel demonstrovala za ukončení války na Donbasu (proti ruskému pojetí věci): Dejte nám zpátky naše domovy! Vypadněte odtud!

Statistiky vleklého konfliktu na Donbasu: 13 000 - 14 000 lidí usmrceno, milióny změnily místo svého domova. Např. v r. 2017 v průměru 1 ukrajinský voják zemřel v boji každý třetí den na Donbasu. Z informací z ruských, ukrajinských či dalších zdrojů lze podle mě vyčíst: Ukrajina se i tehdy v podstatě jen bránila, naopak separatisté a ruské síly se snažili posouvat své územní zisky dál. Např. v r. 2016 eskalace vývoje posilováním ruské vojenské přítomnosti kolem Krymu - prý Kreml chce bránit "ukrajinským teroristickým útokům" (jako teroristy ovšem po Euromajdanu viděl Kyjev naopak proruské separatisty, protože jednali v rozporu s ukrajinskou ústavou); prezident P. Porošenko: Putin cynicky lže. 

Někdy nezávislejší pozorovatelé konstatovali, že ostřelování se dopouštějí obě strany konfliktu, přes dohodnuté příměří.

O Mariupol (dnes Kyjevem vyhlášený jako hrdinské město) se sváděly urputné boje ve 12.-16. stol.: oblast byla konflikty devastována - Krymští Tataři, Turko-Tataři (Nogajci), litevské vévodství aj. Do ruské říše se dostalo v 18. stol. - azovská gubernie. "Rusky mluvící" město ve skutečnosti tvoří ze 48,7 % etničtí Ukrajinci a 44,4 % Rusové (nebýt Kremlu, smíšené rodiny tu žily normálním životem - moje pozn.); v polovině r. 2017: v Mariupolu 59 % Ukrajinců, 33 % Rusové. Dnes je Mariupol "apokalypsou", v podstatě celý zničený.

V r. 2014 byl Mariupol chvíli pod kontrolou separatistů, pak zase dobytý ukrajinskými vojáky (Kreml si to jistě dobře pamatuje, diktátoři nesnášejí neúspěchy). V lednu 2015 zažil Mariupol raketový útok samozvanými doněckými separatisty; OBSE tehdy monitorovala, že útočili na civilní objekty s desítkami mrtvých a stovkami zraněných. Podle monitoringu zahraničního týmu novinářů (Bellingcat) ostřelování bylo řízeno ruskými vojenskými veliteli za aktivní spolupráce s ruským ministerstvem obrany. Ukrajinské síly útok vrátily. Každopádně i v Mariupolu, okupovaném ruskými vojáky, proběhly pro-ukrajinské a protiválečné protesty.

R. 2018: incidenty u krymského mostu, který vybudovalo Rusko jako spojnici mezi Krymem a Ruskem; blokovala se lodní doprava Ukrajiny, např. ruská Federální bezpečnostní služba se podílela na blokování ukrajinských námořních plavidel. 

Vleklou rusko-ukrajinskou válkou na Donbasu se průběžně zabývala také ruská média: např. že na Ukrajině zemřelo "hodně ruských vojáků", ale počet byl držen v tajnosti, stejně tak jejich pohřeb. Z některých zdrojů vyplynulo, že už v minulosti byli ruští vojáci posláni na Ukrajinu do války, ale bylo jim řečeno, že jde o cvičení; ruská televize tvrdila, že jde o dobrovolníky - na Donbasu tedy "zemřeli dobrovolníci"; Rusko financovalo separatisty vč. žoldnéřů (až 240 000 rublů měsíční plat). 

Za sebe uvádím, že stojím na straně Kyjeva; mám osobní zkušenost s metodami pocházejícími ze sovětského režimu: 21. srpna 1969 jsem jako studentka vzpomenula výročí našeho přepadení tzv. spřátelenými armádami (v gesci SSSR), a to nápisy v ulicích "Okupanti, jděte domů" apod. Nějaký spoluobčan mě hbitě udal, byla jsem zatčena a celý den vyslýchána (jako nezletilá bez možnosti kontaktovat rodinu či advokáta). Zhruba 20 let po krutých 50. letech (kdy na sovětskou diktaturu doplatila mj. právnička Milada Horáková na základě zinscenovaného procesu) se manýry vyšetřovatelů nezměnily - náčelníkovi tehdejší Veřejné bezpečnosti se nehodilo do hry, aby proti sovětské armádě v Československu vystupovala vzorná studentka z dobré rodiny, proto jediné, oč celý den usiloval, bylo to - usvědčit mě jako špatnou studentku, záškolačku apod. Škrtem pera se ze slušného občana mohl udělat tzv. kriminálník. Naštěstí mě z problému vysekali někteří odvážní lidé, ředitel mé školy sdělil náčelníkovi, že patřím k těm nejlepším studentům; hlavně mě zachránilo to, že jsem byla ještě nezletilá, zletilí se posílali do věznic, mne postihla "jen" důtka tehdejšího národního výboru (o vlásek jsem unikla "převýchově" s ústavu pro nezletilé). To jen na vysvětlení - vůči ruskému soudnímu posouzení, zda Azov pluk je či není teroristickou organizací, jsem velmi skeptická, podle mě je teroristou p. Putin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Štítky článku: válka

prestiž 1: -19,16 přečteno 339×

24 Hodnotit článek 1

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Vícekrát hájený Mariupol

gandolfini:
Sloboda slova je top prioritou na slovensko-českom "Reddite" cekni.to ! Navyše sme bez reklamy, podporujeme anonymitu a bežíme na open source. Check…

V interní diskusi je 1 příspěvků | poslední příspěvek 20. 5. 2022 9:10 || Diskutovat

Facebook diskuse