Necenzurujeme.cz

Vegetariánstvím ku pomoci přírodě? Ale co když je to naopak?

Neustále slyšíme, že se máme vzdát masité stravy, že prý tím pomůžeme přírodě. Objevil se i návrh (jak jinak od socialistů, zelených a pirátů) na zavedení daně z masa. Ale skutečně vegetariánstvím pomůžeme přírodě?  

Podívejme se na celou problematiku z trochu jiného úhlu pohledu.

Největším ekologickým problémem v ČR je špatný stav půdy, zejména nedostatek humusu (rozložených zbytků rostlin a dalších organismů). Humus zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy, zadržuje vodu a celkově půdu zúrodňuje. Jeho nedostatek zapříčiní nižší úrodnost půdy a výrazně sníží její vsakovací a vodozádržnou schopnost, čímž zhorší oba extrémy, které vídáme – jak sucho, tak i povodně (když voda steče z polí moc rychle, výrazně to zvýší vrchol povodňové vlny).

A proč v půdě tolik ubylo (a stále ubývá) humusu? Příčin je více, ale jednou z nich je právě úbytek živočišné výroby na našem území po roce 1989, navíc ještě umocněný vstupem do EU a a zavedením systému dotací, které živočišnou výrobu výrazně diskriminují.

Je nutno si uvědomit, že chov dobytka je pro ornou půdu značným zdrojem humusu. Pokud se do půdy pravidelně zapravuje hnůj, kejda či podobné zbytky, obnovuje se tím zásoba organických látek a dokáže to dobře vyrovnat úbytek těchto látek, ke kterému v půdě přirozeně dochází po orbě. Půda se těmito dávkami humusu udržuje v dobrém stavu a zůstává úrodná.

Navíc se jako krmivo pro dobytek často používají plodiny (zejména jeteloviny), které zlepšují vlastnosti půdy a zejména v ní navyšují podíl humusu. Něco podobného se ostatně děje i tehdy, pokud se orná půda změní na extenzivní pastviny, které jsou u nás důležitým, byť mnohde vzácným ekosystémem, který je na živočišné výrobě přímo závislý.

Zastánci vegetariánství často argumentují tím, že při masném chovu přirozeně vznikají velké energetické ztráty (jinými slovy – na uživení jednoho masožravce je potřeba více půdy než u jednoho vegetariána). To je na jednu stranu pravda, na druhé misce vah ale působí příznivý vliv živočišné výroby na půdu, jak jsem popisoval výše. Zjednodušeně řečeno – živočišná výroba sice zabere více půdy, ale ta bude mít lepší kvalitu a bude úrodnější pro budoucí generace.

Navíc si uvědomme, kolik půdy v ČR se každoročně zbytečně vyplýtvá na pěstování řepky na „biosložku“ do pohonných hmot a kukuřice na „bioplyn“ (obojí nejenže přírodě vůbec neprospívá, ale naopak to škodí půdě a podzemním vodám). Pokud i tuto půdu využijeme pro potravinářské účely, může nás snadno uživit – s trochou nadsázky řečeno, i kdyby si každý Čech dával k obědu svíčkovou se šesti a k večeři vepřový řízek.

Nechci hodnotit, jaký vliv má (ne)konzumace masa na lidské zdraví (o tom nechť píšou povolanější). Pokud někdo chce být vegetarián a nikomu jinému to nevnucuje, je to jeho volba. Ale pokud to dělá proto, aby chránil přírodu, je to kontraproduktivní. Konzumace masa má na přírodu, alespoň v podmínkách ČR, vliv pozitivní. Samozřejmě pokud budeme jíst maso z českých zdrojů, úplně nejlépe z menších statků, kde se hospodaří šetrně ke krajině a kde jsou organické zbytky zapravovány do půdy.

Autor článku je přírodovědcem se zaměřením na krajinnou ekologii, místopředsedou Národní demokracie a kandidátem za alianci ROZUMNÍ do zastupitelstva Plzeňského kraje.

 

Štítky článku: ekologiepřírodaživotní prostředí

prestiž 1: 20,58 přečteno 300×

1 Hodnotit článek 18

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Vegetariánstvím ku pomoci přírodě? Ale co když je to naopak?

Tonino:
v Strave bude vždy platiť, že všetko s mierou a bude to aj v poriadku....

V interní diskusi je 1 příspěvků | poslední příspěvek 15. 9. 2020 11:48 || Diskutovat

Facebook diskuse