Necenzurujeme.cz

Antikomunističtí generálové vždy dobře připraveni na minulou válku

Nebo jde o válku současnou, o válku Sorošů a dalších velkozlodějů proti obyčejným lidem? Chtějí snad různí ti „nositelé pravdy“ odvést naši pozornost od současné revoluční levice stálým omíláním hříchů revolucionářů minulých?

Každému soudnému člověku musí být nad slunce jasné, že současná KSČM již ani omylem není stranou revoluce, nestojí za ní mocný Sovětský svaz se silnou Rudou armádou a jaderným arzenálem, nedisponuje žádnými revolučními gardami, lidovými milicemi či jinou „pěstí dělnické třídy…“, naopak je součástí některých krajských koalic a žádná katastrofa z toho nevzešla.

To ovšem neznamená, že současná doba postrádá radikálně levicové revolucionáře. Pokud se vám vybavila slova jako sluníčkáři, neomarxisté či Antifa, trefili jste do černého. Právě tihle lidé jsou „bolševiky“ 21. Století. A také používají podobné diverzní metody jako jejich kolegové, původní revoluční Komunisté.

Tak si to rozeberme a uveďme si pár příkladů: vezměme si třeba ono nešťastné nálepkování politicky nepohodlných lidí. Prvorepublikoví Komunisté v tom byli mistry – Sociálním demokratům říkali „sociálfašisté“, Národním socialistům „žluťáci“, tj. něco jako falešná levice, která ve skutečnosti slouží kapitalistům (jako dnešní sluníčkáři…), soukromí zemědělci byli „kulaci“…, však to známe. No a po roce 1945 zase pořádali štvavé kampaně proti bývalým Agrárníkům či slovenským Demokratům, jako dnešní sluníčka štvou proti Zemanovi, Okamurovi, Konvičkovi a dalším lidem, kteří samozřejmě nejsou žádnými „nácky“, protože podstatou nacizmu i fašizmu je dobývání „životního prostoru“ a vnucování „nových pořádků“ porobeným zemím. Fašistická Itálie obsadila Habeš, Albánii a s Hitlerovou pomocí část Řecka, v případě Japonska to začlo obsazováním Číny…, no a pokud jde o nacistické Německo, tak jeho hlavní aspirací byl zisk „životního prostoru“ ve střední a východní Evropě, od Šumavy po Ural. Dnešním tak zvaným „náckům“ o nic takového samozřejmě nejde, ti jen bojují proti snaze o podmanění Evropy expanzivní kulturou islámskou, při čemž nemají choutky vnucovat svou kulturu samotným islámským zemím…, v tom jsou naopak daleko mírumilovnější než různí ti „humanitární bombarďáci“ a jiní „vývozci demokracie“ pomocí bomb a samopalů.

Ale vraťme se ke „starokomunistům“ a sluníčkářům. Jejich hlavním společným rysem je snaha vnutit lidem své představy o společenském uspořádání, a to rozhodně nikoli vždy čestnými, zákonnými a demokratickými metodami. Nebo je snad legální umlátit někoho k smrti kvůli kšandám v barvách španělské vlajky? Je čestné a správné toto neodsoudit, a naopak se tvářit, že podobné věci se nedějí? Je snad projevem vyspělého demokratického smýšlení zbít radního tyčí jen proto, že nemám rád stranu, za niž byl demokraticky zvolen, v tomto konkrétním případě Alternativu pro Německo? Je snad projevem liberalizmu (libertas = svoboda…) vyhazovat někoho ze zaměstnání za nepohodlný politický názor, např. za srovnávání islámu s nacizmem? Je snad projevem humanizmu umožnit někomu „z náboženských důvodů“ vyfotit se na občanku s cedníkem na hlavě, viz jeden brněnský pastafarián?

Komunisté od onoho „vítězného února“ 1948 zakládali tzv. Akční výbory Národní fronty, které protizákonně obsazovaly klíčové státní instituce (např. ministerstva…), centrály jiných politických stran, redakce nekomunistických novin, atd. Neomarxisté a sluníčkáři zase obsazují různé bývalé kliniky a jiné budovy, při čemž na zákony „demokraticky“ zvysoka kašlou, pravomocné rozhodnutí soudu 2. Instance je pro ně jen cárem papíru…, a stejně jako původní revoluční Komunisté se maskují jako ti „jediní opravdovští demokraté“. Tehdy se říkalo „lidová demokracie“, která nebyla ani lidová, ani demokratická, viz jednotná kandidátka Národní fronty…, dneska se zase říká „liberální demokracie“, která opět není liberální, viz nárůst všemožných zákazů, regulací a v poslední době i poměrně drsné pošlapávání svobody slova či poštovního tajemství, viz nedoručování e-mailů s odkazy na nepohodlná internetová média, jež jsou samozvanými inkvizitory označována jako „dezinformační“ a „proruská“. Asi jako by vám na poště otevřeli dopis, a pokud by tam objevili něco pozitivního třeba o Rusku, dopis by neodeslali. Opět jako „za totáče“, odposlouchávání telefonů (Facebook šmíruje i soukromé zprávy, nikoli jen veřejné příspěvky a komentáře…, a to dávno před nátlakem od Merkelové a dávno před začátkem imigrační krize…), otevírání dopisů (dnes cenzura e-mailů…), opět se vyhazuje z práce pro nepohodlné názory, viz případ Thilo Sarazina, jenž musel odejít z vysokého místa v německé Spolkové bance, nikoli proto, že by hlásal nějaké ekonomické nebo finanční bludy, ale za veřejnou kritiku islámu a multikulturalizmu! Nedávno byl profesně zlikvidován jeden švédský zubař, neb si dovolil prohlásit, že podle zubů „dětských uprchlíků“ se ani náhodou nejedná o děti! Takže podobné, jako když jste si za Husáka dovolili okupaci ze srpna 1968 pravdivě nazvat okupací, nikoli „bratrskou pomocí“…, jak přes kopírák!

Nakonec je také dobré se zmínit o infiltraci nekomunistických stran a státních institucí nastrčenými Komunisty. Naším nejznámějším příkladem je faktický Komunista Zdeněk Firlinger, jenž působil jako vysoký představitel Sociální demokracie. A vemte dnešní „tradiční partaje“ a jejich vedení: Bělobrádek, Fiala, Pospíšil, Herman, Udženija, Jiří Dolejš (ano, čtete dobře…), Robert Pelikán, Martin Stropnický, skoro celá pražská organizace ČSSD…, a v Německu je to mnohem mnohem horší…, kromě AFD jsou tam všechny ostatní strany zglajchšaltované slunkorporativisty, od Die Linke přes SPD a CDU až po Zelené a Svobodné (FDP)…, časy Konrada Adenauera či Ludviga Erharta jsou nenávratně fuč.

Jeden zásadní rozdíl však mezi sluníčkáři a revolučními Komunisty přece jen existuje. Komunisti opravdu bojovali proti velkokapitálu, znárodňovali továrny, vyzdvihovali dělnickou třídu…, ovšem sluníčka a neomarxisté dělnickou třídou pohrdají (viz urážení voličů Miloše Zemana), svou třídní nenávist si vylévají na drobných živnostnících, ovšem s nadnárodními koncerny jsou velcí kamarádi, nebouří se proti investičním pobídkám pro zahraniční „mamuty“, nevadí jim likvidace části našeho zemědělství západními eurokolonisty, od cukrovarnictví po chovatele prasat…, občas jich pár zaprotestuje proti zhůvěřilostem ve stylu TTIP, ovšem pak většina sociálně-demokratických europoslanců hlasuje přesně opačně. A že by se proti tomu vzbouřili třeba Mladí sociální demokraté…, tak na to zapomeňte. Tam se vlastní členská iniciativa „po zásluze“ trestá (proto také mám být 4. Března z této organizace vyloučen), naopak jsou řízeni zhora, proto také místo starostí o sociálně potřebné v jejich rétorice za poslední rok převažují negativní kampaně typu antibabiš, antizeman či antiokamura. A kdo se proti tomu postaví, je „Babišovým agentem“ nebo něco podobného. Jejich vedení mě nenávidí za můj veřejný nesouhlas s tím, že na jedné straně podali trestní oznámení kvůli výrokům pana Roznera o táboru v Letech, ale systematické urážení příznivců Miloše Zemana nijak nekomentovali, když Svatopluk Bartík lživě prohlásil, že Zeman má raka, opět mlčeli. A když jsem si dovolil na to upozornit, prohlásili mě za „nácka“ a samotný jejich předseda, Radek Hlaváček, proti mně rozpoutal facebookovou štvanici! A proč se nebouří proti dohodě ČSSD s tím „ošklivým“ Babišem, proti němuž tak energicky štvali? Proč se neinspirují svými německými kolegy, protestujícími proti koalici tamějších Sociálních demokratů s Angelou Merkelovou? Protože tady nejde o hodnoty, principy a ideály, kterými se tak ohánějí, ale o „svazáckou poslušnost“, na niž dozírají přímo zevnitř tak „velcí šéfové“ jako europoslanec Miroslav Poche či bývalý místopředseda strany Petr Dolínek!

Takže, lidičky, nenechme se zblbnout falešnou morálkou a falešnými pseudoproblémy typu „islamofobie“, pseudokauza s táborem v Letech, antikomunizmus či „odhalování agentů Kremlu“…, ale zabývejme se problémy dneška. Zesnulé oběti minulých totalit již vzkřísit nemůžeme, ale můžeme pomoct živým, kteří trpí a strádají. Můžeme bojovat proti nepřizpůsobivým imigrantům, kteří v Evropě vraždí, znásilňují malé děti či provozují ženskou obřízku, můžeme pomáhat lidem, kteří se třeba vinou ztráty zaměstnání museli zadlužit, aby uživili své děti, a teď se na ně valí jedna exekuce za druhou. Můžeme pomoct dětem nepřizpůsobivých rodičů, kteří aby měli na alkohol, neplatí svým dětem ani školní obědy. A my tady místo toho řešíme předražený odkup vepřína a přeme se o to, zda v Letech u Písku byl „koncentrační“, „pracovní“ či „sběrný“ tábor! A za tím desetina českých občanů žije v těžké chudobě!!!

Tak už konečně řekněme těmhle politikářům, řešícím prkotiny místo skutečných problémů současnosti, důrazné a jednoznačné „NE“, a to jednou provždy!!!

 

 

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Antikomunističtí generálové vždy dobře připraveni na minulou válku

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse