Necenzurujeme.cz

Covid prý nabírá na síle

Tvrdí ČT. Gruzie dostala "facku". Obilí bude ruské, říká Moskvou dosazený člověk. Kreml: necítíme se být vázáni lidskými právy. Tchaj-wan silnější než Čína?

Česká média, zvláště ta veřejnoprávní, nás už opět živí "zaručenými" informacemi - epidemie nabírá na síle. Na webu ministerstva zdravotnictví si ovšem překvapivě lze ověřit realitu (www.koronavirus.mzcr.cz): V současnosti je hospitalizováno z více než 10 miliónů obyvatel 83 covid-pacientů, z nich jen 4 vyžadují intenzivnější péči. Odpovědné osoby nám dosud příliš nevysvětlily, proč zrovna v ČR lidé s covidem v těle umírali během tzv. pandemie více než v mnoha jiných zemích, máme přes 40 000 covid-úmrtí, vyšší počet se nezpomalil ani během plošného očkování.

Na www.worldometers.info/coronavirus/country/denmark (nebo si na konci dosadit další země): V Dánsku je ve vážném stavu z aktivních případů nakažených jen 0,1 %; ve Švédsku (Sweden) také jen 0,1 %, což činí jen 6 covid-pacientů. Německo (Germany): z momentálně infikovaných 0,1 % ve vážném stavu (vzhledem k vyššímu počtu obyvatel jde o 631 covid-pacientů); Rakousko (Austria): ve vážném stavu 0,1 %, tj. 35 pacientů. Jak SRN, tak Rakousko mají celkově nižší úmrtnost než ČR - za více jak 2 roky 0,4 % - 0,5 % úmrtí z celkově infikovaných (kterých ale bylo více, někteří neměli příznaky nebo nevyhledali lékaře, takže tím může jít ve skutečnosti ještě více o nižší covid-úmrtnost). U Francie výše uvedený zdroj, který využívá úřední čísla dané země, je 0,0 % covid-pacientů ve vážném stavu (infikovaných je patrně více, takže 869 pacientů ve vážnějším stavu nelze ani dostatečně vyčíslit, jde o "nepatrný" počet, země má rovněž více obyvatel).

Takže pokud nám ČT říká, že "epidemie zrychluje", pak se mi to jeví spíše jako zrychlený zájem firem o další zisk. Kdo chce, ať se očkuje, ale veřejnoprávní média jsou vázána předpisy k objektivitě, čili by měla občany informovat i o tom, že na JIPkách jsou jen 4 pacienti.

Předsedkyně Evropské komise U. von der Leyen přijela do Kyjeva s příslibem pro prezidenta V. Zelenského, že se bude hlasovat o označení Ukrajiny jako kandidátské země EU (uvidíme, jak se zachová např. Maďarsko). 

www.bbc.com k tomu měla "rajcovní" informaci: Ruská válka urychluje regionální tlak na vstup dalších zemí do EU; vyhlídky Ukrajiny a Moldavska se jeví slibně, ale Gruzie dostala "facku" rezolucí Evropského parlamentu, jeden jeho člen to popsal jako "poslední zvonění" pro vládu v Tbilisi. Evropský parlament požaduje od Gruzie vyšší standard demokracie a předpisů, např. se omezila svoboda médií, novináři jsou perzekuováni, jeden měl dostat 3,5 roku vězení za kritiku versus Gruzie kritiku odmítá s tím, že pod pojmem žurnalistika se skrývá politická opozice; za Gruzii se také ozvalo: nalijme si čistého vína - když ruská vojska přišla v r. 2008 do Gruzie, nikdo na světě nezavedl sankce. 

Ex-prezident M. Saakašvili, který byl u moci v době ruské invaze do Gruzie, byl uvězněn, když se loni vrátil do země. Gruzínská politika je údajně ovlivňována oligarchou propojeným s Kremlem (osobně i podnikatelsky), avšak podle průzkumu většina občanů si přeje vstup do EU. Podobně i v Moldavsku, jehož prezidentka uvedla: mnoho Moldavanů mohlo ze svých domovů slyšet bomby padající na Oděsu; připomněla přítomnost ruských vojsk v moldavském regionu Podněstří.

Redakce BBC se také věnovala setkání ministrů zahraničí USA a Číny v Singapuru: Čína varovala USA - jakýkoli pokus učinit Tchaj-wan nezávislým, vyvolá ze strany Pekingu vojenskou akci. Odštěpením ostrova by čínská armáda neměla na výběr - jen boj za každou cenu. Čína odsuzuje to, že USA prodávají Tchaj-wanu zbraně. 

Zástupce USA trval na tom, že se Čína nesmí pokoušet řešit napětí silou. Je důležité zajistit plně otevřenou komunikaci s čínskou armádou, bránit nedorozumění. Čínská vojenská aktivita (přelétávání čínských letadel) byla označena za provokativní a destabilizující. 

Koncem května Tchaj-wan uvedl, že nasadili stíhačky k odstrašení 30 válečných letadel poslaných Čínou do tchajwanské obranné zóny. Incident byl označen za největší čínský nájezd od ledna. 

Podle www.en.wikipedia.org (Taiwan): ostrov (k němuž přísluší 168 menších ostrovů) byl v 18. stol. anektován čínskou dynastií, v 19. stol. postoupen Japonsku, v rámci jeho kapitulace po 2. sv. válce Číně, v ní probíhala občanská válka, jejímž vyústěním byl ústup části Číňanů na Tchaj-wan (r. 1949; moje otázka - má Čína právo brát svobodu Tchajwancům po 73 letech jejich faktické samostatnosti?). V 60. letech na Tchaj-wanu rychlý ekonomický růst, na přelomu 80.-90. let zrušena vláda jedné strany, zavedena pluralitní demokracie.

Politický statut Tchaj-wanu (23,5 mil. obyv.) je sporný: oficiální diplomatické vztahy má se 13 zeměmi ze 193 států; Tchaj-wan a USA podepsaly v r. 1954 vzájemnou vojenskou dohodu, vzniklo tak americko-tchajwanské obranné velení. Proti vzrůstajícímu riziku od pevninské Číny Tchaj-wan budoval technologicky vyspělou armádu (letectvo, námořnictvo). V r. 2015 měl mít Tchaj-wan spolu s vojenskými rezervisty obrannou sílu 3,6 miliónu lidí, v r. 2008 vydával na obranu 2,9 % HDP; v minulosti mu dodávaly zbraně např. Francie a Nizozemí, pak na tlak Číny od toho ustoupily. 

Čína má největší stálou vojenskou sílu na světě (2,2 mil. aktivních vojáků), po Severní Koreji má 2. největší sílu rezervistů, chlubí se, že je 3. na světě největší vojenskou silou, pokud jde o zásobu jaderných zbraní. Tchaj-wan má cca 300 000 aktivních vojenských jednotek (nebo vojáků?, z textu mi to nebylo jasné, dnes se ovšem války vedou poněkud jinými způsoby, může rozhodnout síla moderních zbraní uplatněných "na dálku"). 

USA nemají oficiální vazby na Tchaj-wan, ale mají zákon, jenž od nich vyžaduje, aby poskytly ostrovu prostředky k obraně.

BBC informuje o akci podpořené ukrajinskou studentskou organizací, kdy se V. Zelenskyj online setkal s vysokoškoláky britských univerzit, kteří mu kladli otázky. Ukrajinský prezident přirovnal destrukci ruské invaze (chtějí na Donbasu zničit každé město) k nacistickému bombardování Coventry. K Britům odsouzeným k trestu smrti samozvaným doněckým soudem: Neexistuje pro to žádná omluva.

Rakouská televize www.orf.at informuje o šokovaných rodinách dvou Britů z rozsudku; ve zprávě se uvádí, že tito vojáci žili na Ukrajině delší dobu (dokonce je zmíněno ukrajinské občanství a uzavření sňatku v této zemi): u 48letého Brita se uvádí, že jako ukrajinskému občanovi a se smlovou jako člen námořnictva mu měla být zajištěna veškerá práva válečného zajatce podle Ženevské konvence vč. plně nezávislého právníka.

Ovšem jak zmiňuje např. www.tagesschau.de, Kreml se patrně rozhodl využít svého vyhoštění (jemuž se ale nebránil) z Rady Evropy: Rusko nebude dbát na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (podle ruské agentury TASS); Putin podepsal zákon o tom, že rozsudky, které byly (ve Štrasburku) vyneseny po 15. březnu, "nebudou provedeny". (Moje pozn.: v tomto ohledu Putin silně poškodil i vlastní občany, každý rok sleduju kauzy řešené ve Štrasburku - mj. z Ruska se sem lidé dost odvolávali, např. nedodržování lidských práv v psychiatrických léčebnách; nyní tedy Kreml zveřejnil, že se necítí být vázán mezinárodní úmluvou o lidských právech a nebude do svých zákonů a praxe promítat judikaturu štrasburského soudu. Ty slušnější země naopak svým občanům v zákonech dopřávají více práv, než ukládá zmíněná úmluva, nebo svými zákony více usnadňují vymáhání práv v praxi - např. státem placení, ale na státu nezávislí právníci pro chudé či pro pacienty.)

Proč americký prezident J. Biden "utrousil" poznámku o tom, že ukrajinský prezident V. Zelenskyj nechtěl věřit varování USA před 24. únorem, že Rusko na Ukrajinu zaútočí? Tagesschau.de: podle Bidena nebylo pochyb, že Putin chce Ukrajinu přepadnout, ale Zelenskyj a mnoho lidí to nechtěli slyšet. Mluvčí Zelenského na to reagoval: jeho prezident pobízel partnery na mezinárodní úrovni k preventivním sankcím, aby to Rusko donutilo k odsunutí vojsk od hranic Ukrajiny; zde můžeme říci, že naši partneři nás nechtěli slyšet.  (Jsme odkázáni jen na to, co o tom psal ten který list.)

Tagesschau.de nabízí fotku z Ruskem okupovaného Chersonu (5 postarších žen vedle 5 ozbrojených ruských vojáků), v němž první zdejší občané dostávají od úřadů ruské občanství (podle přání Putina v "usnadněném" režimu). ORF.at k tomu uvádí, že podle ruské agentury TASS byly v Chersonu předány 23 občanům (!) příslušné dokumenty - tzv. ruský pas. Ukrajina to odsoudila (mělo by se to týkat i občanů, kteří zůstali či uvízli v Rusy okupované části Záporoží): ruský předpis, tzv. ruské občanství je právně neplatné, nemá žádné účinky na ukrajinské občanství na přechodně okupovaných územích - ukrajinské ministerstvo zahraničí. 

www.tagesschau.de: V části území Záporoží obsazeném Rusy byla založena firma pro obchodování s ukrajinským obilím. Správa dosazená Ruskem ho bude prodávat či přeprodávat. "Obilí bude ruské, je nám jedno, kdo ho koupí," uvedl zástupce správy. 

www.orf.at: Podle Kyjeva od začátku války zahynulo nejméně 287 dětí.

Estonsko se necítí být ohroženo Ruskem, ale spoléhá na to, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny členy; Estonsko má zkušenost, že Putin nemá v úmyslu dodržovat dohody (kritika některých evropských politiků, kteří se pokoušeli s Putinem jednat, např. francouzský prezident či rakouský kancléř).

Starosta Mariupolu (nyní mimo jeho území): šíří se cholera a propukla úplavice, mrtvoly v rozkladu na ulicích poškodily vodu; apeloval na OSN a Č. kříž, aby umožnily odejít lidem z města. WHO zatím neměla informace o potvrzených případech, ale i ona vidí vysoké riziko. 

Švýcarská televize www.srf.ch má rozhovor s předsedou liberálních Zelených J. Grossenem o elastičnosti pojmu neutrality Švýcarska. Ten uvádí, že za různých válek (2. sv. válka, Balkán, Irák) Švýcarsko svou neutralitu interpretovalo trochu odlišně, byl to vždy trochu elastický pojem a mělo by tomu tak zůstat i v budoucnu. Když vidíme, že švýcarské zbraně přistávají do Saúdské Arábie, pak nedává smysl upřít je Ukrajině (zakazovat Německu či Dánsku poskytnout jí zbraně nakoupené před mnoha lety ve Švýcarsku). 

Musí se rozlišovat, kam směřují dodávky a o jakou výchozí pozici jde; nechtěli bychom dodávat útočné zbraně, ale obranné zbraně, aby pomohly někomu, kdo musí bránit své území. To se jeví jako vhodné k diskusi. Jeho strana chce v parlamentu diskutovat - jak postupovat, když agresor napadne jiný stát.

Švýcarský prezident Cassis si slibuje, že nyní bude mít Švýcarsko v Radě bezpečnosti OSN (na dva roky) větší příležitost usilovat o mír a bezpečnost; ze 190 zemí pro toto členství v daném orgánu bylo 187 států - Švýcarsko tedy má dobrou pověst. Rada bezpečnosti založená v r. 1946 má 5 stálých členů (Francie, UK, USA, Rusko a Čína s právem veta), ale např. pro schválení návrhu usnesení je zapotřebí nejméně 9 hlasů (tedy z řad ne-stálých 10 členů, mezi něž nyní bude patřit i Švýcarsko, ale také tu jsou méně spolehlivé země - moje pozn.). 

V jednom ze švýcarských kantonů se ozvala "ropná lobby" (vč. plynařských firem), která se podle SRF pokouší pozdržet nový energetický zákon pomocí vyvolání referenda o něm. Dotyčný kanton plánuje zvýšit podíl energie z obnovitelných a lokálně vyráběných zdrojů.

 

 

 

 

 

 

 

 

Štítky článku: politika

prestiž 1: 1,36 přečteno 437×

7 Hodnotit článek 0

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Covid prý nabírá na síle

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse