Necenzurujeme.cz

Kolik nás stodí deklarativní sankce?

70 MILIARD NAVÍC ZA STEJNÝ PLYN A ROPU PŘES PROSTŘEDNÍKY Premiér Petr Fiala opakovaně tvrdil, že jsme se zbavili závislosti na ruském plynu a po 60 letech i na ruské ropě. Oficiální data Českého statistického úřadu, provozovatelů plynovodů NET4GAS, MERO a analýza Global Witness ukazují realitu jinou. Ruské suroviny jsme nikdy nepřestali odebírat. Jen jsme změnili trasu, a zaplatili o desítky miliard víc někomu jinému. Marži inkasuje Ázerbájdžán, Slovensko, Belgie a USA.

KAPITOLA 1: PLYN - NEJDRAŽŠÍ DIVADLO V EVROPĚ

Vládní narativ od roku 2022 zněl jasně: Diverzifikovali jsme, ruský plyn už nebereme. Koupili jsme si kapacity v LNG terminálu Eemshaven v Nizozemsku, který pokrývá 40% spotřeby.

Realita trhu byla jiná.

Podle dat NET4GAS se už v roce 2023 prudce zvýšil dovoz plynu do Česka ze Slovenska, a to více než 4,5krát oproti předchozím rokům. Tyto dodávky tvořily přibližně 59 procent veškerého plynu proudícího do republiky.

Proč? Protože obchodník na burze neřeší politické proklamace. Řeší cenu. A ruský plyn přes Slovensko byl dostupnější a levnější než zkapalněný plyn dovážený přes terminály na Západě.

Výsledek? Na konci roku 2024 už ruský plyn, který byl přepravován prostřednictvím Slovenska, tvořil téměř 95 procent dodávek. V listopadu 2023 to bylo oficiálně 54,4% v jeden den a 55,1% druhý den podle dat rakouského Gas Connect Austria.

A účet? Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu, v období od března 2022 do konce října 2024 Česko dovezlo z Ruska zhruba 5,9 milionu tun zemního plynu za 191,8 miliardy korun, o 70 miliard korun více než za stejné období před válkou.

Zaplatili jsme o 70 miliard víc za to samé, jen s jinou nálepkou. Anonymita obchodování na burzách způsobuje, že není vždy možné s jistotou určit, odkud dodávky pocházejí - ale fyzikální toky z Lanžhotu nelžou.

KAPITOLA 2: ZLOM 1. LEDNA 2025 - KDYŽ UKRAJINA ZAVŘELA KOHOUTKY

1. ledna 2025 Ukrajina odmítla prodloužit pětiletou smlouvu s Gazpromem a zastavila tranzit ruského plynu přes své území.

Slovensko, které mělo smlouvu s Gazpromem do roku 2034, zůstalo bez plynu. Premiér Robert Fico letěl jednat k Putinovi, což vyvolalo ostrou kritiku v EU.

Řešení se našlo za 3 týdny. Od 1. února 2025 začalo Slovensko dovážet ruský plyn přes TurkStream, který vede 930 kilometrů pod Černým mořem z ruské Anapy do tureckého Kıyıköy a dále přes Maďarsko na Slovensko. Šéf SPP Vojtech Ferencz potvrdil, že dodávky začaly 1. února a objem se měl zdvojnásobit v dubnu. Gazprom to potvrdil - od dubna navyšuje dodávky přes TurkStream.

Co to znamená pro Česko? Slovensko sice dováží méně ruského plynu než v roce 2024, kdy tvořil většinu, ale stále jej odebírá. A my ho dovážíme ze Slovenska dál. Jen trasa je nyní Rusko - Turecko - Maďarsko - Slovensko - Česko místo Rusko - Ukrajina - Slovensko - Česko. Delší trasa = vyšší přepravní náklady. Slovenský regulátor ÚRSO odhadl zdražení pro domácnosti o třetinu, o 340 eur ročně.

Česko dokonce nabídlo Slovensku pomoc ze svých zásobníků. Ministr Vlček potvrdil, že k 12. lednu 2025 nedostal odpověď.

Jak se k tomu staví EU? Někteří představitelé z Německa a Maďarska podle uniklých informací diskutují o možnosti obnovení nákupů ruského plynu jako součásti mírové dohody, aby snížili ceny. Zároveň Komise tlačí REPowerEU - zákaz ruského plynu do podzimu 2027. Krátkodobé kontrakty uzavřené před 17. červnem 2025 mají skončit v dubnu/červnu 2026.

KAPITOLA 3: ROPA - OFICIÁLNÍ KONEC PO 60 LETECH, NEOFICIÁLNĚ JINÝ PROSTŘEDNÍK

U ropy příběh vypadá na první pohled jako úspěch. A částečně úspěch je.

Česko 60 let odebíralo ropu přes ropovod Družba. V roce 2023 to bylo 58% dovozu, 7,4 milionu tun celkem. V roce 2024 už jen 42%, tedy 2,7 milionu tun z celkových 6,5 milionu tun. Pokles o 37%.

V dubnu 2025 Fiala v Nelahozevsi oznámil: „Naše závislost na ruské ropě po zhruba 60 letech skončila. Poprvé v historii je Česká republika plně zásobována neruskou ropou.“

Jak? Státní MERO za 1,6 miliardy korun z vlastních výnosů rozšířilo ropovod TAL z italského Terstu. TAL nyní zvládne 8 milionů tun ročně pro Česko, což pokryje celou spotřebu. Ropa teče přes TAL do německého IKL a pak do Kralup a Litvínova. Orlen Unipetrol už musel v březnu sáhnout do státních rezerv, Litvínov začal zpracovávat norskou ropu.

Aktuální mix dovozu v roce 2025 podle statistik:
Největším dodavatelem ropy do Česka je Ázerbájdžán (42,4 %), následuje Norsko (20,9 %) a Kazachstán (18,4 %). Podíl Ruska klesl z více než 50 % v roce 2022 na 7,7 % v roce 2025. Celkem Česko dovezlo 6 857 tisíc tun ropy.

To zní jako diverzifikace. Dokud se nepodíváte, od koho kupuje Ázerbájdžán.

KAPITOLA 4: ÁZERBÁJDŽÁNSKÁ PRAČKA - JAK SE PERE TOTALITNÍ RUSKÁ ROPA NA "DEMOKRATICKOU" NERUSKOU

Ázerbájdžán vlastní v Turecku rafinérii STAR, kterou provozuje státní SOCAR. A ta je podle analýzy Global Witness z dat Kpler pračkou na ruskou ropu.

Během prvních tří měsíců roku 2024 dovezla EU přes 1,2 milionu tun produktů ze STAR, přes 75 procent jejího námořního exportu. V roce 2022 to bylo jen 40%.

Odkud STAR dovážela? Přes 90 procent ropy, ze které STAR v Q1 2024 vyráběla, pocházelo z Ruska. Za 1,2 miliardy dolarů. Před válkou byla STAR až 18. největší odběratel ruské ropy na světě, dnes je v TOP 5. Vedle dvou rafinérií v Indii a dvou v Číně.

Mechanismus je jednoduchý a legální, protože EU nemá sankce na produkty vyrobené z ruské ropy mimo Rusko. Ázerbájdžán koupí ruskou Ural za cenu pod stropem, zpracuje ji v Turecku a prodá do EU jako ázerbájdžánský diesel, letecké palivo a benzín. Marži si nechá. Global Witness: "Ázerbájdžán měl nahradit Rusko, místo toho je široce otevřenými zadními vrátky."

A my? My kupujeme "ázerbájdžánskou" ropu za 33,3 miliardy za 2,2 milionu tun. A tváříme se, že je neruská. Přitom finančně podporujeme stejný barel, jen s přirážkou pro Baku a Ankaru. Takže dále podporujeme ekonomiku Ruska.

Stejný model funguje i přes Indii (Reliance) a další země.

KAPITOLA 5: AMERICKÉ LNG - 8X DRÁŽ NEŽ DOMA

A jak na tom vydělávají USA?

  • Cena v USA na Henry Hub: $2,2 v roce 2024, $3,5 v roce 2025. V jeden den v roce 2024 $2,97.
  • Cena v Evropě na TTF: $11,0 v roce 2024, $11,9 v roce 2025. V ten samý den $17,01.
  • Rozdíl: Henry Hub je asi o 80% levnější než TTF. V přepočtu 5-6x dráž v Evropě. Na vrcholu v červnu 2022 byl spread $29,6 za mmBtu.

Proč? K ceně Henry Hub musíte připočíst zkapalnění (cca 2 USD), dopravu přes Atlantik (1-2 USD) a regasifikaci (0,5 USD). V normálních podmínkách TTF obchoduje 5-8 USD nad Henry Hub. V krizi 2022 to bylo 10-12 USD a víc.

Výsledek: Americký těžař prodá doma plyn za 3 dolary, do Evropy ho pošle za 17 dolarů. Zisk 14 dolarů na jednotce zůstává v USA. My platíme nejdražší plyn na světě, abychom mohli říkat, že není ruský.

A přitom, jak ukazuje loňský rok, stejně bereme ruský, jen přes Slovensko a Turecko.

ZÁVĚREM:

CO VÍME - OVĚŘENÁ FAKTA:

  • Plyn 2023: Dovoz ze Slovenska vzrostl 4,5x, tvořil 59% dovozu.
  • Plyn konec 2024: 95% dovozu přes Slovensko byl ruský.
  • Plyn účet: 5,9 mil. tun za 191,8 mld. Kč od března 2022 do října 2024, o 70 mld. víc než před válkou.
  • Plyn 2025: Po stopce Ukrajiny 1.1.2025 teče ruský plyn přes TurkStream (930 km pod mořem) přes Turecko a Maďarsko na Slovensko a k nám. Dodávky od 1.2.2025, zdvojnásobení od dubna.
  • Ropa 2023: 58% přes Družbu, 7,4 mil. tun celkem.
  • Ropa 2024: 42% přes Družbu (2,7 mil. tun z 6,5 mil. tun).
  • Ropa 2025: Ázerbájdžán 42,4%, Norsko 20,9%, Kazachstán 18,4%, Rusko 7,7%, celkem 6,857 mil. tun. Investice MERO 1,6 mld. do TAL (8 mil. tun kapacity).
  • Pračka STAR: 90% ropy do STAR z Ruska (1,2 mld. USD v Q1 2024), 75% jejích produktů končí v EU (1,2 mil. tun v Q1 2024).
  • LNG USA: Henry Hub $2,97 vs TTF $17,01 = 5,7x dráž, v roce 2022 až 8-10x. Průměrný spread 5-8 USD, v krizi $29.

NA CO SE PTÁME:
Pokud je cílem sankcí oslabit Rusko, proč Rusko prodává stejný objem, jen přes Ázerbájdžán a Turecko, a my platíme o 70 miliard víc?
Pokud je cílem levná energie pro české domácnosti, proč kupujeme 5x dražší americké LNG, když levnější ruský plyn stejně teče oklikou?
Není čas přiznat, že deklarativní sankce na faktuře fungují, ale reálně stojí českého spotřebitele desítky miliard, které končí jako marže v Baku, Ankaře a Houstonu?

Štítky článku: absurdistánRuskoTrumpTureckoUkrajinaUSA

prestiž 1: 0,99 přečteno 11×

0 Hodnotit článek 0

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Kolik nás stodí deklarativní sankce?

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse