Necenzurujeme.cz

Pokračování 2. části:

A dotáhnout. Ve stejném okamžiku, kdy zaútočilo Rusko na Ukrajinu, bombardovaly USA Somálsko, Saudská Arábie Jemen a Izrael Sýrii. Počty obětí amerických agresí od druhé světové války do konce století dosahují podle některých odhadů až 20 milionů ve 37 zemích. Srovnáme-li ruskou agresi na Ukrajině s americkými jen v tomto století, afghánskou 2001, jemenskou 2002, iráckou 2003, pákistánskou 2004, somálskou 2007, v Indickém oceánu 2009, libyjskou 2011, ugandskou 2011, syrskou 2014, iráckou 2014 a libyjskou 2015, vidíme nejméně tři podstatné rozdíly. Ruská je zdůvodňována vlastní bezpečností, ohrožovanou sousední zemí. Americké jsou zdůvodňovány vlastními zájmy - či libovůlí - na vzdálených kontinentech. Ruská se vyhýbá ztrátám na obou stranách, americké se vyznačují nasazením maximální síly a způsobením maximálních ztrát. A zatímco ruská agrese pokud možno šetří civilisty a infrastrukturu, jsou útoky na ně pravidelnou součástí americké strategie; jen útoky dronami si vyžádaly životy tisíců civilistů, z toho mnoha dětí.

Nemluvě o izraelských agresích proti Libanonu 2006, Sýrii od 2007 až dodnes, Mírové flotile či o masakrech Palestinců, které jsou jsou sedmdesát let předmětem rezolucí OSN. Americkou rakcí jsou nikoliv sankce, ale neomezená podpora.

Neúměrnost reakcí na ruskou invazi v porovnání s tuctem jiných, co do počtů mrtých i míry způsobeného utrpení mnohen brutálnějších, vyvolává otázky o původu tak rozdílných emocionálních prožitků. Podobný rozdíl vidíme u reakcí na uprchlíky – proti těm, kdo utíkají před hladem a smrtí ze zemí rozvrácených západními invazemi, zasahují ozbrojené síly, budují se ploty, uplácejí se diktátoři, nechávají se utopit v moři, jsou drženi v táborech obehnaných ostnatým drátem. Uprchlíci z Ukrajiny jsou vítáni s otevřenou náručí doslova po milionech. Dvanáct let nepřetržité protiruské propagandy to může vysvětlit jen z části. Tou druhou je skrytý, hluboce zakořeněný rasismus. Vždyť oni vypadají jako my!. Ukrajina není místem, při vší úctě, jako Irák nebo Afghánistán, kde už desetiletí zuří konflikt… je relativně civilizovaná, relativně evropská – i já musím pečlivě volit tato slova – město, kde byste to nečekali a nedoufali, že se to stane, komentuje zpravodaj americké CBS News.

Protiruská hysterie a nadšení pro novou válku připomínají Evropu před první světovou válkou, Serbien muss sterbien (Srbsko musí zemřít). Nepamatuji si, že by lidé byli kdy spontánně ochotni jít bojovat – snad jedině v srpnu 1968, jenže tenkrát se to nesmělo. Dnes se to smí. Cokoliv, co Rusy – a nás – poškodí, od sankcí všeho druhu, odpojení od bankovního spojení a nahrazení laciného plynu drahým až po ruskou vodku, Čajkovského, hokej a kočky, ruské pacienty v nemocnicích, osobní účast i zavraždění Putina.

Závody v sankcích jsou zcela iracionální. Fantazie, jak se obyvatelstvo pod tlakem vyvolané bídy vzbouří a svrhne režim, odporují všem historickým zkušenostem nejpozději od bombového teroru proti německým městům za druhé světové války. Rusko mělo od roku 2014 dost času se na sankce připravit a zakalkulovalo je. Jejich účinek je krátkodobý, ekonomika se napasuje a přizpůsobí se. Avšak Západ zjevně nebere na vědomí geopolitické posuny posledních deseti let, ke kterým vytěsňováním Ruska z Evropy sám vydatně přispěl. Protiváhou zemím NATO jsou dnes Šanghajská organizace pro spolupráci, Euroasijská ekonomická unie a skupina BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Rusko je pevně zakotvené ve všech třech. Rozhodně se nedostane do izolace, pouze střednědobě přesune své hospodářské těžiště ze Západu na Východ. Z hlediska počtů obyvatel je to naopak Západ, kdo se dostává do izolace od zbytku světa.

Dlouhodobě se finanční sankce proti Rusku naopak obrátí proti Západu. Zmrazení ruských aktiv v západních bankách, jako ostatně již předtím íránských, a odpojení od bankovního systému SWIFT jsou signálem, že dolar je politická zbraň. To ovšem není slučitelné se statutem světové rezervní měny a vede ke ztrátě důvěryhodnosti. Perspektivně se již rýsuje náhrada čínským juanem - Saúdská Arábie s Čínou již uzavřely obchod na obchod na dodávky ropy v juanech a Indie hodlá následovat. Ztráta monopolu světové rezervní měny ovšem může být pro americkou hluboce zadluženou ekonomiku fatální.

Kontrast mezi velkohubým štvaním a impotentností tváří v tvář síle i příklad Ukrajiny ponechané svému osudu nutí státy spoléhající se na americkou ochranu jako Taiwan, jižní Korea, Japonsko, Austrálie, ale i evropské k podobnému vystřízlivění, jako Izrael: USA nejsou spolehlivým partnerem. Dlouhodobé důsledky nelze předvídat, ale role světového vůdce rozhodně utrpěla další ránu.

Součástí válečné propagandy je i likvidace demokracie. Ta nezačíná ruskou agresí ani covidem, ale probíhá zejména v posledním desetiletí celosvětově, v USA stejně jako v Evropě. Dva roky covidové pandemie znamenaly velký skok směrem k totalitním režimům a současná válečná hysterie dokončuje zbytek. Rusko není vyjímkou. Nová Putinova doktrína formuluje ruskou politiku hodnou amerických neocons: konfrontace, obrana, omezení politických svobod.

Budoucnost Evropy, nás všech i našich dětí nevypadá dobře. A Ukrajinou to nekončí. Sotva překročili jednu červenou linii, už se chystají na další v Gruzii, Finsku a Švédsku.

Autor: Přemysl Janýr - ZDROJ

Související: 

 Nejmocnější sedlák zapráská bičem, Gruzie, srpen 2008
Mexiko, Ukrajina, březen 2014
Nebudeš míti bohů přede mnou, překlad rozhovoru s Willi Wimmerem, Britské listy, duben 2014
Kus hadru mezi Západem a Východem, Ukrajina, duben 2014
Na Bělehrad!, Ukrajina, červen 2014
Gaza Global, Ukrajina, září 2014
Mírový projekt, Ukrajina, říjen 2014
Evropské hodnoty, USA a Evropa, listopad 2017
9/11, USA, září 2020
Na špatné straně, Západ, prosinec 2021