Necenzurujeme.cz

Mateřština v ohrožení

Snaha obrozenců z 19. století vedla ke vzniku spisovné češtiny a slovenštiny. Také vedla k postupnému rozšíření obou jazyků z venkovských chalup i do úřadů. Šlo o součást obrany před postupující germanizací v Čechách, zatím co na Slovensku šlo o obranou před pomaďaršťováním. Dnes je situace jiná, násilná germanizace ani pomaďarštění nehrozí. Nicméně oba jmenované jazyky, čeština i slovenština jsou v ohrožení. Přístup do Evropské unie v rámci globalizace toto nebezpečí ještě zvýšil.

Naše národy se v minulosti ubránily násilné germa- i maďarizaci. Dnes ale obrana před „nenási­lnou“ globalizační angličtinou neexistuje. to co začalo jako euforie, po likvidaci že­lezné opony a komunistického područí, se stává existenční nutností. Přejímání angli­cismů za poslední desetiletí přesáhlo už dávno mez únosnosti. Zvláště pro nejmladší generaci zaměstnávanou, v mezinárodnímu kapitálu patřících podnicích, je angličtina důležitější. Mateřský jazyk začíná být, bez ohledu na formální zařazení mezi jednací jazyky Evropské unie, jen zbytečným pojmem. Spisovná čeština je znásilňována lite­ráty, publicisty, politiky a díky tomu i čím dál větší částí populace (hlavně tou nej­mladší). Nezachrání ji již asi ani školní výuka a jednou do roka proklamovaný Mezi­národní den mateřského jazyka. Stala se popelkou, není totiž lukrativní, neumožňuje dosahovat neomezených zisků, platí to v kulturní, obchodní i vědecké sféře. Jde ale o obecnější problém.

Autor knihy Smrt jazyků, anglický lingvista David Crystal na to upozorňuje. Vinou pokračující globalizace zmizí do konce století polovina z používaných jazyků. Je to problém označovaný za civilizační vývoj. Anglofónní zóna se výrazně rozpíná. Společně s americkou kulturou je do světa roznášena angličtina jako základní globa­lizační jazyk. Paradoxně odpověděl David Crystal v Liberci při příležitosti otevření zdejší veřejné knihovny, na dotaz, jestli bude celý svět mluvit anglicky: „No uvažuje se o tom. Nebylo by to poprvé, vždyť celá říše římská mluvila latinsky.“ Zdá se, že ve střetu s ostatními jazyky angličtina zatím skutečně vítězí.

Připomínka říše Římské je ale i varováním. Bez ohledu na rozšiřování angličtiny, existují rozsáhlá území, a obrovské masy obyvatel světa kteří mluví čínsky, arabsky, hindštinou, rusky, nebo španělsky. V Homérově době bylo na světě údajně 12 tisíc jazyků. Na počátku letopočtu jich bylo ještě asi 10 tisíc. V současnosti je sice zdoku­mentováno 6 500 jazykových druhů, nicméně řada z nich je ale již mrtvých. Došlo k odumírání celých jazykových větví. Podle lingvistů je to masový jev dramatický podobně, jako vymírání živočišných druhů. Spolu s jazyky mizí i důležité informace o rozmanitosti zanikajících kultur, připomenout jde Aztéky, Toltéky a další z vyvraž­děných indiánských kmenů. Současná situace je méně dramatická, nicméně globali- zační mechanismy s individuální kulturou nepočítají. A značná část populace si na to již zvykla a podřizuje se globalizačnímu tlaku. Přesvědčit nás o tom může, jako mor se celým světem šířící, a bohužel i přijímaná, masová „kultura“ osobní spo­třeby, akčních filmů, filmových či pěveckých hvězd a hvězdiček.

 

Štítky článku:

prestiž 1: 16,72 přečteno 242×

0 Hodnotit článek 12

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Mateřština v ohrožení

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse