Necenzurujeme.cz

Je ředitelka ostravské ČSSZ skutečně správně na svém místě?

Na zvláštní vedení ostravského pracoviště České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ředitelkou Ing. Janou Miklasovou jsme už dvakrát upozornili. V jejich postupech se bohužel nic nezměnilo. Ba naopak.

Nejprve jsme upozornili na případ ostravské paní Columbové, Mgr. Jízdné. V tom ředitelka Miklasová spojila výkon své vedoucí funkce s výkonem druhé nejvyšší funkce v systému řízení pracoviště, a to ředitelky odboru sociálního zabezpečení, který převzala po Mgr. Gabriele Jízdné. Ta se následně do funkce vrátila, ale vykonává ji na poloviční úvazek na plný home office, což je u úředníka, který by měl být k dispozici na pracovišti, diskutabilní. Mgr. Jízdná navíc není k zastižení na telefonu, na emailu, nemůžete ji nechat vzkaz. Také vám to přijde zvláštní?

Spojení dvou vysokých úřednických funkcí již bude mít třetí výročí a Mgr. Jízdná stále na úřadě nikomu nechybí. Nikdo se už ani nepozastavuje nad tím, že není dostupná ani ve své kanceláři, ani na uvedeném služebním telefonním kontaktu. Ředitelka pracoviště Ing. Miklasová tak vlastně svým osobním vkladem předvedla jednoznačně úplnou nadbytečnost funkce ředitelky odboru, a to se v dnešní době hledání úspor ve státní správě dvojnásob cení. Tady ale stále běží plat.

Je ovšem škoda, že v hledání rezerv ředitelka Miklasová nepokračovala i po naší druhé kritice. Upozornili jsme na vážné pochybení Ing. Kateřiny Běhunčíkové, která jako vedoucí oddělení správy pojistného a provádění exekučních srážek, patrně v důsledku intenzivní soukromé lektorské činnosti prováděné v pracovní pracovní době, zanedbala svěřené povinnosti. Opomněla přihlásit do konkurzu dluhy na pojistném plnění za společností Buxton PICKLES s.r.o. v objemu 216 tisíc korun. Způsobená byla škoda přímo na vrub státu a všem jeho daňovým poplatníkům.

Ředitelka Miklasová však i tento postup státního úředníka úspěšně a se šarmem zametla pod koberec a jediným opatřením z její strany bylo, že naše adresa je trvale blokována v pravidelného monitoringu tisku a distribuce zpráv v rámci ČSSZ.

Zvídavý čtenář si ale samozřejmě rád naše zprávy najde, proto se na ostravské pracoviště ČSSZ opět vracíme.

Nevěří vlastním právníkům?

Ředitelka Miklasová se ráda před svými podřízenými prezentuje citací výroků známých osobností, přísloví a bonmotů. Bohužel to vyvolává podobné úspěchy, jaké měla se svými výroky Saturninova teta Kateřina.

Použijme tedy po jejím vzoru také nějaké přiléhavé přísloví. Třeba, že „z cizího krev neteče“ nebo „účel světí prostředky“. Jak jinak by se dalo pojmenovat její rozhodnutí o nutnosti právního zastoupení ČSSZ externími advokáty ve známé kauze bývalého těžebního podniku OKD, tedy zbytkového podniku Správa pohledávek OKD, a.s.. Ten byl po všech peripetiích a transakcích nemilosrdně i s jeho dluhy a bez majetku vržen do reorganizace.

V této mediálně sledované hře okamžitě ředitelka Miklasová, za podpory ředitelky odboru Jízdné, prosadila účast externích advokátů, jednajících za ČSSZ jako věřitele. Jejich práce se musela samozřejmě zaplatit, protože podle jiného přísloví „ani kuře zadarmo nehrabe“.

ČSSZ má v organizační struktuře celý odbor právní služby s regimentem (už) placených právníků. V jiných obdobných konkurzních kauzách velkých společností napříč republikou, a to i v případech rozsáhlejších a odbornějších, jednají za ČSSZ vždy a zcela samozřejmě její zaměstnanci.

Proto je naprosto nepochopitelné, že v případě OKD bylo třeba jednat za ČSSZ jinak a právní pomoc obstarat externě. Obávala se přijmout odpovědnost? Nebo je odbornost vedoucích pracovníků ostravského pracoviště tak malá?

Výběrové řízení? Ale prosím vás..

Neuvěřitelné se ovšem stalo skutkem. Zatímco za jiné státní orgány jednali s odbornou péčí a odpovědností v této kauze jejich řadoví zaměstnanci, z rozhodnutí dvou ostravských ředitelek za věřitelku ČSSZ jednali za bohatýrskou odměnu najatí advokáti.

Na každém veřejném jednání, ale podle dostupných protokolů a jiných informací i na uzavřených jednáních, se prezentovala elévka pražské advokátní kanceláře, aby za nemalý honorář zachraňovala odbornou reputaci ČSSZ. V tomto případě pak opravdu a beze zbytku „účel posvětily prostředky“.

Pokud tě, zvídavý čtenáři, napadá, kolik tento nepochopitelný krok ředitelky Miklasové stál, tak ti to řekneme. Přišel na bezmála 13 milionů ze státní kasy.

A co víc. Protože se s právním zastoupením ČSSZ asi opravdu hodně spěchalo, nevybrala se příslušná advokátní kancelář ve výběrovém řízení. Že se to nesmí? Ono se toho nesmí. Přece „když nejde o život, jde o …“. Že by šlo zrovna o …, se sice také říct nedá, smysl je nad slunce jasnější, „ať to stojí, co to stojí“.

Jestliže jsi, milý čtenáři, daňovým poplatníkem, kterého ČSSZ někdy nemilosrdně přibila na pranýř pro pár drobných, nebo ti kvůli prodlení v platbě byť i o jediný den vyměřila nelítostně penále a za nic na světě je nehodlala prominout, pak si asi říkáš, že by nebylo špatné být spolupracovníkem tohoto státního orgánu a účtovat odměny v milionech. V dnešních, trošku těžkých časech, by to mohl být ještě výhodnější počin, než pověstný páv jedné bývalé ministryně. Každý ale evidentně nemá to štěstí a každému takto „pšenka nekvete“.

Milý čtenáři, protože „každý chvilku, tahá pilku“, můžeme tě uklidnit. Když se totiž „vlk nažral a koza zůstala celá“, ČSSZ již v kauze OKD zastupuje docela rutinně pracovní skupina jejich zaměstnanců, aniž by muselo být z tvých daní dále vynakládáno zbytečně něco navíc.

Možná si myslíš, že obě ostravské ředitelky by měly mít v důsledku svých rozhodnutí „z ostudy kabát“, zodpovídat se za své kroky a nést odpovědnost, byl bys zklamán.

Ale „boží mlýny melou“ a my budeme ostravské pracoviště sledovat i nadále.

Štítky článku: absurdistándemokraciejusticevládazákony

prestiž 1: 14,15 přečteno 475×

0 Hodnotit článek 7

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Je ředitelka ostravské ČSSZ skutečně správně na svém místě?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse