Necenzurujeme.cz

KRÁVY DEBILNÍ....

Soukromá restaurace se statusem veřejného prostoru zažívá od devadesátých let velkou proměnu.

Začalo to domáháním se přístupu na toalety bez jediné koruny konzumace, pokračovalo vydupáváním si kohoutkové vody zdarma, povinné uvádění alergenů na jídelním lístku, přišlo EET, zákaz kouření..

Nechci dnes pitvat nebo jinak rozebírat smyslnost či nesmyslnost oněch změn a požadavků na soukromé podnikatele, jen Vám napíšu příběh. Jestli jsem si ho vymyslel a nebo se skutečně stal, nechám na Vaší fantazii, ale kdo mne už maličko znáte, víte, že co se týče restaurací, říkám tak, jak se stalo, nebo jak jsem měl možnost vyslechnout…

 

Servírka: "Dobrý den, jsme moc rádi, že jste si vybrali naši restauraci. Co Vám mohu nabídnout?"

Za dvojici návštěvníků hovoří muž. Muž, asi tak pětatřicátník, se slečnou okolo dvaceti, možná osmnácti let..

Bez odpovědi na pozdrav, bez emoce: „doneste nám kohoutkovou vodu a jídelní lístek.“

Servírka se usměje a odejde směrem k baru.

Po chvíli se vrací se džbánem vody, ledem a citrónem. Nalévá do sklenic, zatímco ti dva studují jídelní lístek..

Pokládá na stůl účtenku a odchází. Neudělá ani dva kroky, když zaslechne:

Prosím Vás co to je za položku těch třicet korun?“

Servírka se otáčí, vrací se ke stolu a vysvětluje, že to je za ten džbán vody.

Pán se vzteká a diví co je to za drzost, že voda z kohoutku je přece zadarmo.

Sympatická servírka se usměje, dívá se mu zpříma do očí a říká: „pane, to se zřejmě mýlíte, zadarmo není opravdu nic..“

Pán se navzteká ještě více a dožaduje se majitele, aby mu vysvětlil co za strašlivou drzost si dovoluje počítat za kohoutkovou vodu, půllitrový džbán za třicet korun. Neopomene zmínit, že je to pěkná zlodějna..

Servírka se usměje, odpoví, že samozřejmě a jde pro majitele nebo manažera..

Po chvíli přichází chlapík v dobře padnoucím obleku a s úsměvem na rtu se optá, kdo, že ho to volal a jaký je problém..

Vyslechne si stížnost. Požádá pána o jídelní lístek, chvilku listuje a pak přilepí prst někam do středu a sklání se k pánovi.

Tak tady prosím pěkně máme v nápojovém lístku džbáneček kohoutkové vodičky za třicet korunek, račte se přesvědčit mladý pane..“

Muž chvilku civí do lístku a pak si stále trvá na svém, že má nárok ve veřejném prostoru na vodu zadarmo.

Manažer nebo majitel s úsměvem odpoví:

Netuším jak jste k tomuto došel, ale můžete zkusit vedle potraviny a nebo naproti kadeřnictví. Řekněte jim to samé co mně, že byste si tam rád poseděl a aby Vám laskavě natočili džbán vody, že na něj máte nárok a že je to zadarmo..“

Kdybych Vám ještě s něčím mohl pomoci, klidně si mne nechte zavolat“, dodává, ukloní se a odchází..

Pár na sebe kroutí nevěřícně hlavami a oba se ponoří do čtení jídeláků..

Restaurace se mezitím solidně zaplní a když přichází servírka ke stolu s dotazem, zda už mají vybráno, objedná si jen slečna.

Muž držíc jídelní lístek se obrací na servírku s tím, že je celiak a co by si mohl dát.

Servírka se trošku rozpačitě rozhlédne po zaplňující se restauraci a povídá pánovi:

Vy jste si asi nevšiml označení alergenů pod každým jídlem?“

Všiml, ale chci od Vás poradit.“

Servírka si jde pro jiný lístek, otevře ho a nabídne pánovi asi tři různá jídla,. Pan jen kroutí hlavou.

Servírka se omlouvá, že tedy netuší na co by mohl mít pán chuť a doporučí mu, aby se ještě podíval jednou sám..

Muž znovu listuje jídelním lístkem a po chvíli ho položí na stůl. Během chviličky je u něho servírka s úsměvem a dotazem, zda už si vybral.

Nevybral. Chci, abyste mi pomohla vy…“

Servírka už je trošku v rozpacích a tak se pána zeptá jak dlouho již nesmí jíst lepek.

Pán s neskutečně protaženým obličejem odpoví, že do toho jí nic není.

 

Servírka se usměje a povídá mu:

Tak to máte jistě pravdu, ale vybrat si tedy budete muset sám.“

Ne, Vy mi poradíte“, trvá si muž na svém..

Bohužel, více už Vám poradit neumím“, odpoví servírka a čeká na reakci.

Vy jste povinna mi poradit“, vyštěkne muž..

Servírka celá rudá se skloní blíže k pánovi a povídá mu tichým hlasem:

Víte, já jsem jenom blbá servírka, nejsem dietní sestra. Naší povinností je mít označené alergeny a to jak jste se sám mohl přesvědčit, máme. Na vás je, abyste si vybral, objednal a na mně, abych Vám to přinesla. Rozumíte mi? Víc už pro Vás udělat nemohu a už ani nechci..“

Muž vytahuje stokorunovou stravenku a požaduje zaplacení vody.

Servírka odchází k pokladně a vrací se s účtem. Vrátí na třicet korun, usměje se a poděkuje za návštěvu.

Pár se zvedá a muž dodává, že takový bordel ještě nikdy nikde neviděl.

Servírka i s kolegyní ho zdraví a děkují znovu za návštěvu.

Krávy debilní“, řekne hlasitě muž a už se neotočí..

A ještě ode dveří oznámí ostatním hostům, že si tady ti zloději účtují třicet korun za kohoutkovou vodu.

Když vidí, že to nikoho nezajímá, alespoň pořádně třískne dveřmi..

 

To je celé..Možná Vám nyní šrotuje v hlavě, co jsem tím vlastně chtěl říct, že se takových historek denně odehraje spousta.

A to je právě to. Víte.

Podáte prst a sežerou Vám ruku.

Pokud jste se domnívali, že zákazem kouření se vyčistí vzduch celkově, nenechte se vysmát.

Jsme jenom lidi. Různí lidi a i nadále budou do restaurací a hospod chodit prudiči a budou si vymýšlet další a další nesmysly, jen aby na sebe upoutali pozornost.

A až jednou budou sedět opravdu sami v nějaké z posledních hospůdek a zjistí, že už se vlastně nemají před kým předvádět, možná až tehdy s tím my ostatní, začneme zase něco dělat.

Je léto, kouří se na zahrádkách i před podniky. Ale ještě to není tak markantní, protože právě zahrádky pohltí většinu kuřáků, kteří až v zimě budou stát hromadně před vchody restaurací a barů a kouřit a kouřit.

A dokud se budou prodávat cigarety, bude se i kouřit.

Může Vám kdokoli tvrdit, jak je kouření nezdravé, ale pokud Vám bude jen něco zakazovat, Vy sami víte, že lže.

Kdyby mu šlo jen o snížení nemocí a nebo jiný pozitivní výsledek, loboval by za plošný zákaz prodeje cigaret..

Takhle je z toho zase jen jedna veliká šaškárna, která bude v konečném výsledku stát neskutečný balík peněz a zničených živnostníků…

A o to tady šlo především. Jen ti ukňouraní nekuřáci – stěžovatelé ještě nepochopili, že posloužili jen jako užiteční idioti vyšším zájmům..

 

Štítky článku:

prestiž 1: 27,38 přečteno 740×

3 Hodnotit článek 29

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

KRÁVY DEBILNÍ....

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse