Necenzurujeme.cz

Může prožitá hrůza porazit vlastní hloupost?

V posledních týdnech velice často přemýšlím nad tím vším co se okolo nás děje. Představivost mám vskutku dobrou a tak k určitým momentům a výrokům, si hravě umím dosadit i možný příběh..

A tak po všech těch teroristických útocích na nevinné Evropany v různých koutech starého kontinentu se mi zjevuje obraz možného setkání.

Na straně jedné všech pozůstalých po obětech těch nesmyslných a zákeřných útocích a na straně druhé, všech těch obhájců a vítačů svých budoucích katů.

Dříve jsem to vnímal jako možné dojemné setkání, plné emocí, ale v posledních dnech se mi celý ten příběh mění v absurdní frašku. Frašku, kterou i přes spoustu bolesti a utrpení, mají na svědomí právě ti jakože inteligentní a vzdělaní obhájci neobhajitelného…

Strašně moc bych si přál, ne, špatně, strašně moc bych přál všem těm Robertům, Jakubům, Aničkám, Tomášům, Jirkům a hromadě dalších, kteří mají plné tlamy soucitu s lidmi, kteří se ženou do Evropy s jediným cílem, který s humanitou a slušnými mravy nemá vůbec co do činění, aby se ocitli v jedné místnosti právě s těmi pozůstalými a museli jim logicky vysvětlit své postoje k novodobým agresorům a hlavně důvody, proč museli jejich blízcí tak tragicky zemřít ve svých zemích, domovech a místech ve kterých se cítili bezpečně i z důvodu, že jim tito lidé nestoudně lhali a tvrdili jim, že jim žádné nebezpečí nehrozí..

Chtěl bych vidět jak se mění ty jejich rozesmáté držky ve výraz strachu a aby konečně pochopili, že po jejich chráněncích zůstávají mrtví a zničené životy jejich blízkých.

Chtěl bych slyšet, jak rádoby osobnost českého byznysu, bude těm rodičům, kterým někdo zastřelil jejich dítě v nočním klubu, kdy se šli třeba po práci pobavit se známými, říkat do očí jak nimi pohrdá a jaká jsou to prasata a ubožáci. Chtěl bych vidět jak se třese strachy pod návalem opravdového uvědomění si skutečnosti, co vlastně to obhajuje a co nepřímo i on způsobil..

Přál bych jim, aby se okolo nich na velkoplošných obrazovkách promítaly jejich zcestné bláboly na obhajobu těch přivandrovalých vrahů.

Dále bych jim přál, aby ta místnost byla zamčená a bez možnosti úniku a oni se třeba strachy skutečně podělali, aby pochopili co cítí obyčejní lidé, lidé, kterým denně lžou o bezpečí.

Chtěl bych vidět jak by se chovali a zda by i potom ještě do světa pořvávali ty jejich nesmyslné a naučené fráze o pomoci bližnímu.

Kurva komu to vlastně chtějí pomáhat a koho to chrání? Na úkor obyčejných domorodých lidí upřednostňují přivandrovalou chátru, která se neštítí do kamer naznačovat řezání hlav, zatímco jim ti hlupáci tleskají a pějí písně na uvítanou..

Obyčejné a vystrašené lidi, jejichž generace zde žijí, pracují a budují své domovy s nejlepšími úmysly a svědomím, nazývají lůzou a rasisty.

Opravdu ta myšlenka, ta vidina jak sedí na židlích v uzavřené místnosti a okolo nich chodí rodiče, děti, manželky, manželé a sourozenci těch, kteří zemřeli rukou individua, které tito chrání a nyní sedí strachy bez sebe a čekají jak se se svou bolestí vypořádají ti, kteří nemohou pochopit, jak tito dobytci sedící před nimi, mohou obhajovat vrahy jejich blízkých..

Přál bych jim, aby tato scéna trvala hodiny, až do jejich úplného zešedivění. Přál bych si, aby strachy řvali své omluvy stále dokola a aby celou tu dobu cítili stejnou bolest jako ti pochodující před nimi, kteří už nikdy nenajdou klid a budou do konce svých životů trpět nad ztrátou svých blízkých.

A až by poslední z těch pozůstalých ztratil potřebu těmto xindlům vyprávět o své bolesti, přál bych si, aby odešli z té místnosti a namísto nich tam napochodovala banda ozbrojených islámských parchantů a ukázala těm intelektuálům a elitám jak strašně se asi cítí člověk, který jde na jistou smrt a ani neví proč. Prostě jeho jedinou chybou byla skutečnost, že byl v nesprávný moment na nesprávném místě.

Nepřeji nikomu smrt, to zase ne, ještě stále to ve mně není, ale vidět strachy posraná individua, která pohrdají obyčejnými lidmi a neštítí se vítat jejich katy, to zase jo. To bych moc rád.

A rád bych viděl jak se budou chovat potom. Zda uvidí, do konce svých zbytečných životů, před sebou  ty bolestné obličeje, těch zoufalých lidí, kterým ukradli jejich blízké jen proto, že jim tihle tvrdili, že se nemůže nic stát. Že to jen rasisti a xenofobové straší lidi..

Opravdu bych strašně rád tenhle film viděl. Nepřeji nikomu nic zlého, ale všem těmhle vítačům a obhájcům toho zla co se sem každý den do Evropy valí po tisícovkách, bych skutečně z celého svého srdce přál, aby se jim přihodilo minimálně to, co jsem výše popsal.

Chtěl bych prostě vidět jejich oči ve chvíli, kdy by pochopili, že skutečné utrpení vypadá v přímé konfrontaci úplně jinak, než jak by si kdy dokázali sami představit.

Říká se, že boží mlýny melou pomalu, nebo, že na každou svini se někde vaří voda.. A na tohle by měli pamatovat především ti, kteří dnes odsuzují obyčejné slušné lidi, kteří mají strach o životy své a životy svých blízkých. Měli by si uvědomit, že jdou proti svým a že se to zcela určitě jednoho dne otočí proti nim samotným.

A pak, pak bych v jejich kůži opravdu být nechtěl….

Štítky článku:

prestiž 1: 30,86 přečteno 405×

0 Hodnotit článek 34

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Může prožitá hrůza porazit vlastní hloupost?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse