Necenzurujeme.cz

Fašismus, totalita nebo „jen“ politická demagogie?

Fašismus. Zřejmě těžko z nás může tuto éru pamatovat. Myslím nástup fašismu v Itálii. Ono to někdy ve filmech, které tu dobu zachycují (myslím hrané, ne dokumentární filmy), vypadá jako komedie. Hořká komedie. Jenže praxe byla mnohem, mnohem horší. Nebudu zde opisovat historické materiály o Benitu Musolinim a fašismu v Itálii, ani je nebudu přepracovávat vlastními slovy. Není třeba. Máme to tu totiž dnes zase. Aspoň něco velmi, velmi podobného.

Leckomu z nás se něco nelíbí, jinému zase ano. Někdo je pro něco, někdo zase proti tomu. Někdy jsou rozdíly markantní, někdy je to pomalu půl na půl. Co se komu líbí a co ne. S čím kdo souhlasí a s čím ne. A teď si představme, že by náš volený zástupce prostě rozhodl za nás, co je správné a co ne. Úmyslně to přeženu: Třeba kdyby primátor Prahy rozhodl, že rudé dresy Sparty jsou propagace komunismu a zakázal Spartě hrát. Nebo naopak, že rudá hvězda na dresu Slavie je propagace komunismu a zakázal ji hrát. Myslíte si že je to blbost? Ne tak docela. Vždyť ne tak dávno ČMFS potrestal Pavla Horvátka za hailování, přestože soudní znalec i policie konstatovali, že nehailoval.

 

Jasně, někdo fandí Spartě, jiný Slavii, nebo zase Baníku. Kdo se chce podívat na fotbal, ten se podívá. Kdo nechce, tak ten ne. Ale každý máme demokratické právo utvořit si názor na to, co chceme a co ne, co je správné a co ne. Podívat se na co chceme. Každý z nás máme třeba svůj názor na pornografii. Na to, kde je hranice mezi aktem, erotickou fotografií či pornografií. Nepotřebujeme, aby nám to někdo určoval. Žijeme ve svobodné zemi. Aspoň zatím. Pokud si vybavuji, je jedním ze zákonodárců italského parlamentu pornoherečka, jiným zase travestit (nebo ještě nedávno byli), občas zažívající protesty italských poslankyň, že chodí na dámské WC. Člověk by si řekl, že je Itálie zemí zaslíbenou demokracii a svobodě názoru a slova. Ne tak docela.

 

Dovolím si připomenout ne tak dávnou událost (23.9.2006 ): Supermodelka Naomi Campbell nesmí v Miláně na molo. Pořadatelé světoznámého týdne módy v italském Milánu ji zakázali vystoupit na přehlídková mola, protože je prý příliš vyhublá. "Módní průmysl podporuje nemoci jako anorexie či bulimie. Spousta mladých žen napodobuje vychrtlé modelky a končí to tragicky. Chceme zavést normální trend," prohlásila starostka Milána, paní Moratti. Nebezpečnost anorexie je neoddiskutovatelná. To, že na její šíření mezi mladými dívkami mají vliv modelky bude zřejmě pravda. To, že by byla Naomi vychrtlá se mi sice nezdá, ale je to jen můj subjektivní názor. Boj starostky Moratti se mi ale i tak zdál tehdy být na místě. Dnes už ne. Boj proti anorexii a konstatování, že by Naomi musela přibrat 5 kilo, aby směla na molo. Kdo určuje pravidla?

 

Tatáž paní starostka Moratti letos zakázala výstavu fotografií Jana Saudka s oddůvodněním, že jde o pornografii.

fa_big3.jpgA najednou vše vypadá nějak jinak, najednou si zpětně uvědomuji, že se paní starostka u Naomi neopírala o lékařské stanovisko, ale prostě jen o svůj názor a z titulu své funkce zakázala módní přehlídku. Vloni. Letos zakázala výstavu Saudka, protože podle ní jde o pornografii. Nejde tady o Saudka. Vím že se někomu jeho fotky líbí a jinému ne. Jde tu o princip. O to, co paní starostka zakáže příště. Zakáže to, co se jí nelíbí. Bez ohledu na názor veřejnosti.

 

Myslíte si že se nás to netýká? Že je Itálie daleko? Až tolik zase ne. Nebo myslíte, že nám žádný „starosta“ nic nezakázal? Nemáte pocit že se ta „politická morálka“ žene do alibistické pseudomorální roviny? A to samé rasismus a antirasismus? Namají snad tato rozhodnutí či veřejná stanoviska a boj s planoucím okem proti anorexii, rasismu, pornografii či čemukoli jinému, odvést pozornost veřejnosti od mnohem důležitějších temat? Od nešvarů pro společnost mnohem nebezpečnějších?

 

Když pan Čunek přestěhuje Romy z rozpadajícího se domu do „konteinerů“, jejichž fa_big4.jpgvybavení a sociální zázemí tiše závidí 20 % „neromů“, protože žijí v mnohem horších podmínkách a přitom platí nájem, je tu najednou vlna protestů, že šlo o projev rasismu. Když na dětském hřišti zmlátí skupinka romských dětí ty neromské, bude to projev dětského násilí. Když tam ale vletí rodič těch neromských a pár romských dětí zpohlavkuje, bude to projev rasismu.

 

Prostě histerie z určených pravidel, kdy jen podezření z přiblížení se k jejich hranici je najednou stavěno jako jejich porušení. Žena, kdysi snad téměř prý umírající hlady napsala Harryho Pottera a během roku se stala slavnou, bohatou a morální. Natolik morální, že na dálku rozhoduje o klecích na psychiatrii v Čechách. Má mediální moc a tak určuje pravidla. Ta „svoje“ a dav jí tleská.

 

Vést statistiku toho, kolik procent nějaké etnické skupiny ve společnosti páchá trestnou činnost a porovnávat to s ostatními, je prý projev rasismu a nedělá se to (prý). To samé by bylo zřejmě porovnat statistiku, kolik pěněz získává na sociálních dávkách průměrná rodina nejmenovaného etnika a kolik průměrná rodina, jež „není etnická“. Co na tom že by šlo o zřejmý nepoměr? O skutečnost, o pravdu? Byl by to projev rasismu. Protože prostě na „etnickou skupinu“ je víc vidět. Stejně tak, jako je vidět na tu „neetnickou“, bránící na hřišti své děti. Ale statistiky kriminality mužů a žen se vedou. Proboha, nejde snad o znevýhodňování žen?

 

Jsem zvědav, kdy si toto zneužívání „morálky“ a „pravidel“ k osobní popularitě přestaneme nechat líbit. Itálie totiž opravdu není daleko. A ignorováním dění, které jsem zde popsal nebo naznačil si zaděláváme na velmi velký problém v ne příliš daleké budoucnosti. Ten problém tu je totiž už dnes a to dlouho, jen se o něm nesmí mluvit. Už dnes se objevují kritiky vlastních názorů. Počítám, že do deseti let je budou mazat a pisatele postihovat. Vzpomeňte si na mne, až bude rok 2018.

 

Co je projevem rasismu? To, že si příslušnice nějakého etnika na jedné straně popůjčuje po sousedech 10 dětí a vyrazí na sociálku vykřičet si podporu či mimořádný příspěvek v nouzi a dostasne jej pomalu na počkání, nebo to, že na tento jev poukážeme? A co je proti tomu fakt, kdy ona dostane dávky na počkání a ostatní (třeba starobní důcodci) čekají (dle sdělení státu) na své dávky více jak dva měsíce, protože prostě "system" nestíhá?.

 

To není o rasismu. Jde o princip. Jde o líbivou, mediálně-politickou demagogii. Jak dlouho si to ještě necháme líbit? A za jak dlouho nám začnou zavírat hubu, pokud se ozveme?

Štítky článku:

prestiž 1: 64,73 přečteno 2 458×

0 Hodnotit článek 158

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Fašismus, totalita nebo „jen“ politická demagogie?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse