Necenzurujeme.cz

Kabát vynesl nad soutěží Český slavík Ortel

Předně, ono se asi nemá smysl se nějak více vyjadřovat k této zprofanované soutěži. Stačí se podívat do doby minulé, i když ne dávno minulé, kdy byly „in“ festivaly politické písně. Kdo se nezúčastnil, jako by nebyl. No, prostě měl smůlu.

Když jsme cinkali v listopadu 1989 na Václaváku a jinde klíčema nad bezchybným provedením státního převratu nazvaného „Sametová revoluce“ věřili jsme v lepší zítřky. Že bude všechno jinak a líp. Nu, vše jinak vše nakonec bylo, líp ale moc ne. Ostatně, vždyť to, aby to bylo jinak, kluci připravovali od roku 1986. Od toho roku (a nejen od něj) měl Václav Havel na rozdíl od ostatních politických povoleny balíčky a návštěvy. Od toho roku mohli bez problémů někteří advokáti zastupovat disent. Právníci, kteří dnes patří mezi nejlepší. Nebo nejdražší? Či nejbohatší? Řekl bych že a – c je správně.

Od listopadu 1989 jsme pak zřejmě měli jen nesvobodné volby. Během jednoho týdne ČT vytvořený idol Václav Havel totiž prohlásil, že prezidentem bude jen do prvních svobodných voleb a pak se vrátí k dramaturgii. No a nakonec byl prezidentem čtyřikrát. Lucernu prodal StBákům asi z vděku za vlídné zacházení v kriminále. Ač prohlásil, že nic nechce, prolomil Benešovy dekrety a restituoval, stejně jako jeho kamarád kníže. Heslo „pravda a láska“ zakrývající intriky, chamtivost, korupci, jež se společnosti rozjely raketovým tempem. S Václavem Havlem jsme se rozešli stejně rychle, jako jsme se potkali.

To, co se začalo dít bezprostředně po listopadu 1989 mělo být pro nás všechny varováním před tím, co se naplánovalo v roce 1986, spustilo v listopadu 1989 a od té doby se realizuje. Svazky StB se skartovaly od léta 1989, zbytek nechal Lorenc spálit v listopadu a prosinci. Proč asi? Kolik jsme měli ve skutečnosti agentů StB v polistopadových vládách? Když jsem se snažil na to, co se v této zemi začíná dít, poukázat v létě 1992 v přímém přenosu ČT z balkonu Melantrichu, rvala mne z něj paní Moučková a ožralej Lanďák za bundu a chtěli mi vypnout mikrofon.

Tehdy mne „zachránilo“ to, že jsem davu pod sebou oznámil, co se za mými zády děje a že chtějí, abych skončil. Dav začal skandovat „pokračovat, pokračovat“… a tak mne nechali domluvit. Holt, dav je síla, davu se všichni bojej. Kvůli mně musela ČT posunout začátek TN, protože Havel musel se svým projevem čekat, až skončím. Již tehdy existující kavárna mne dala na index, protože přece vítězí jen jejich pravda a láska. Vlastní partaj, ODS mne po mém vystoupení ve volbách následujících krátce po projevu skopala na kandidátce na nevolitelné předposlední patnácté místo. Inu, tak se to dělá s těmi, co nemají ten správný názor. 33 577 preferenčních hlasů ale rozhodlo, že jsem postoupil na místo třetí.

Tenkrát to ještě šlo, lidi ještě alespoň trochu mohli rozhodovat a „kluci“ se báli davu, nebyly sociální sítě, SMS, zmanipulované volební průzkumy, ani stovky tisíc chybně započtených volebních hlasů. Dneska už se ti kluci ušatí davu nebojej, protože jedinej dav, na kterej můžete narazit je dav v obchodním centru. Sociální sítě už taky nejsou tak nebezpečný. Sice nás ještě nějakou dobu nechaj vykecávat, aby to jako vypadalo, že ta svoboda teda je, ale pomalu a stále utahujou kohouty. Sledujou nás, monitorujou každé slovo, každý nákup. Až budou vědět i to, co nevíme sami, ovládnou nás natolik, že nebude úniku.

Když mluvíte nebo třeba píšete víc, než vám jsou ochotni tolerovat, tak vás zablokujou. Jako blogera, na face, kdekoli a pohrozej vám soudem. Zažil jsem to na vlastní kůži. Za finance Sorose, bankéřů, miliardářů a kmotrů nám mediálně vymejvaj mozky natolik, že seriál „Okres na severu“ je proti tomu slabej čajíček. Bohužel, část naší populace si ty mozky vymýt nechala a tak nadšeně hýká nad akademikem co se za totáče potuloval po SRN, či zázračně zbohatnuvším energetickým odborníkem. Lidé nevidí, neslyší, nepamatují si.

Když uslyšíme (zatím je ještě všude nesmazali) písničky "Evopo dýchej" nebo "Mešita", řekneme si v duchu – ti jim to nandali a pak se jdeme spokojeně nadlábnout do obchodního centra. Vždyť nějak se angažovat je dneska vo hubu. Ortelu sebrali hlasy prý proto, že je jeho fanoušci v „rozporu s pravidly“ sbírali na sociálních sítích. No a že to samé dělali fanoušci Karla Gotta či Lucie Bílé? To je v pořádku, jejich texty nejsou v kolizi s „ideovou linií“. Pokud jste si nevšimli, nastolují tu fašismus. Spustili cenzuru, ovládají a tak manipulují volby, ovládají media. Ovládají nás.  Zakázali zabijačky, rum, pomazánkové máslo, rovné banány a zahnuté okurky. Zakázali kouřit v hospodách, teď v nich chtějí zakázat mobily. Co přijde dál?

Dnes sebrali Ortelu hlasy. Zítra vám mohou vzít střechu nad hlavou, nebo ji alespoň zdanit, aby bylo co rozkrádat. Ortel začal být nebezpečný. Hrozí totiž, že když dnes dokáže naplnit koncertní sál, mohl by zítra naplnit Václavské náměstí. Nechápu alibismus Gotta a mlčení Bílé, smekám před skupinou Kabát.

Kabát vynesl nad soutěží Český slavík Ortel. A dál?

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Kabát vynesl nad soutěží Český slavík Ortel

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse