Necenzurujeme.cz

Pan Čermák myslí, že stát má přispívat na dávky chronických netáhel

A pan Čermák také zásadně neotvírá diskuze pod svými články  - u kruhů v obilí ani turistiky mi to nevadí, u názorů politických ano - takže jedinou cestou jak reagovat je samostatný blog, což tímto činím.

Pan Čermák ve svém blogu nazývá práce prováděné nezaměstnanými pro obce pracemi "nucenými" a odůvodňuje to tak, že většina lidí se nezaměstnanými stává nedobrovolně. Až sem má pravdu. Pravdu ale už nemá v tom, že člověk si platí sociální pojištění proto, aby mu z něj měly být vypláceny dávky v nezaměstnanosti. (Tyto prachy jsou totiž prakticky okamžitě rozpuštěny do výplat důchodů v našem průběžném systému financování důchodového systému – a to je ještě nutné tento systém dotovat z jiných zdrojů).

Pan Čermák se také domnívá, že registrace na pracovních úřadech je většině lidí nepříjemná. Do jisté míry je i toto pravda, proto se také většina nezaměstnaných snaží svou situaci řešit a najít si práci.  Ale už není pravda, že by tam byli z titulu rozhodnutí  cituji „nadřízených, kteří se například rozhodnou udělat ve firmě reorganizaci“ (tahle věta je tendenčním bludem hodným kovaného komunisty z padesátých let století minulého). A také je pravda, že „nucené“ práce byly zaměřeny na lidi, kteří byli v evidenci úřadů dlouhodobě – tedy buď měli skutečně smůlu a práci se jim najít nedaří (troufnu si tvrdit, že těchto je menšina), nebo prostě dělat nechtějí a jen natahují ruce po dávkách. A ty jdou z našich kapes, protože tahle parta chronických netáhel nikdy žádné pojištění neplatila.

První skupina (pro pana Čermáka asi překvapivě docela překvapivě) měla o „nucené“ práce docela zájem, a znám několik lidí ve svém okolí, kteří tuto cestu dobrovolně volili ( a nijak se za ni nestyděli), protože (třeba) potřebovali nějak dotlouct ten rok či dva do důchodu, nebo (třeba) potřebovali být poblíž domova, aby se (třeba) mohli starat o své blízké. Navíc měli pocit určité užitečnosti a neměli pocit, že berou státní prachy „zadarmo“. Teď tuto možnost nemají, protože „moudrý“ soud jim ji zrušil. Otázkou je, do jaké míry byl rozhodnutí „moudrého“ soudu ovlivněno (třeba) jeho nejmoudřejším členem – komunistickými názory prolezlým tvůrcem dodnes platné socialistické ústavy, a také skutečností a smutnou praxí, která je dnes v naší politice zcela běžná – totiž, že zruším věc, kterou  jsem nevymyslel sám, a to i za cenu, že zruším věc dobrou a potřebnou.

Skupinu trvale evidovaných z důvodů jejich nechuti pracovat vůbec moc komentovat nebudu, nemá to cenu. Jen zmíním, že větu : „Pánko, já dělat nechcy a nebudu, jen my sem dejte hen ten štempl -  razýtko, aby mně nevzali ty dávky!“ jsem slyšel mnohokrát.

Poslední připomínku bych – i a opět v návaznosti na článek pana Čermáka – věnoval jeho výzvě nevolit z důvodů potřeby znovu zavést „nucené“ práce určité strany. Ano, pan Čermák má vyhraněný názor na jimi navrhované řešení, ale ani slovem nekomentuje, jak budou situaci řešit ti, které on volit chce a bude. Jen aby to nebylo prostě jen tím, že jeho (asi tzv.  levicoví) favoriti žádné řešení nemají.

Přeji hezkou neděli.

Štítky článku:

prestiž 1: 46,07 přečteno 1 374×

0 Hodnotit článek 69

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Pan Čermák myslí, že stát má přispívat na dávky chronických netáhel

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse