Necenzurujeme.cz

Plán B

Sociální demokracie při poslední „vládní krizi“ zkoumala, zda „demokratická“ opozice má plán B. Tedy co by se dělo, pokud podpoří opozici při hlasování o nedůvěře.

Na první pohled by se zdálo, že je to rozumné. Vždy je dobré vědět, coby kdyby. Bylo by i v tomto případě, kdyby háček nebyl v jednoduché a průhledné kalkulaci. Když padne vláda, našich 7% za stávající konstelace nám bude k ničemu, Andrej si má z čeho vybrat a krmítka lákavě voní, a když by šlo na krev, i SPD by byla dobrá (už to tady skoro bylo, kdyby nezasáhla vyšší moc).

A teď se pokusme o vyšší level. Na malý okamžik předpokládejme, že aktuálně běží plán A. Andrej má fakticky absolutní moc (pan prezident nás nenechal ani vteřinu na pochybách). Pihou na kráse je pouze to, že je mezi dvěma mlýnskými kameny. To fysis, podstatné, má tady doma ale dotace tečou zvenku. Aby ani o jedno nějak nepřišel, musí balancovat a zatím se mu to daří. „Demokratům“ je to pochopitelně trnem v oku a dělají vše, možné i nemožné, aby tento hegemon zbourali a dostali se k lízu.

Na ještě menší okamžik připusťme, že se jim to nějak podaří.

Mají plán B?

Oni mají. Jejich PR už má v záloze připravena krásná zdůvodnění, proč třeba naskočit na Globální pakty a Istanbulskou úmluvu, přijmout Euro, předat kompetence do Bruselu, protože oni nemají to, co má Andrej. Agrofert. Oni budou závislí jen a pouze na tom co přiteče z Bruselu a aby teklo, je zapotřebí se patřičně lísat.

A pak je tu ještě druhá skupina, která se ovšem lísat nechce. Jak je to s jejím plánem B? Ať se dívám, jak se dívám, žádný nevidím. Vidím jen skupinku uskupení a uskupeníček, takových, či onakých osobností, které sice mají velmi podobnou rétoriku, jenže každý to chce dělat „trochu“ jinak.

Tak trochu naprosto nesmiřitelně jinak. Jsou to totiž osobnosti s vlastním názorem (který té první skupině naprosto chybí), a každá jedna z nich je schopna na sebe strhnout tu větší, tu menší pozornost a s tím i související podporu. A pak vznikají volební výsledky tu 2%, onde 0,5%. Takže v podstatě vyhozené hlasy. To je ovšem jen jedna strana mince.

Připusťme, opět na okamžik, že se druhé skupině NĚJAK podaří získat moc a vliv nad děním v zemi (fakticky nemožné). Vlastně je to pouze KSČM a (nebo) SPD. V prvém případě podvědomí velí k nejvyšší ostražitosti, ve druhém případě pak ekvivalent ANO, teda cosi, co stojí a padá s jedním mužem (genderově založení prominou). Jejich plán B?

Jediné, co vidím, je pár ekonomů národohospodářů, kteří si uvědomují průšvih a toto prezentují, seč mohou, co mi však schází, jejich jasná vize jak z toho ven. Neviditelná ruka trhu je možná alternativa, jenže když řádí jako černá ruka v devadesátkách minulého století bez účinných legislativních mantinelů, máme možnost vidět důsledky právě dnes.

Nevidím jediného legislativce s vizí, který bude schopen ony mantinely definovat. Nevidím jediného zemědělce, schopného zastavit drancování krajiny, nevidím jediného fachmana z vizí, jak znovu postavit armádu, aby nás uchránila přívalu z jihu a západu, nevidím průmyslníka s vůlí a vizí a jak udělat z montovny fabriku s velkou přidanou hodnotou. Možná vidím jednoho učitele, schopného postavit na nohy zdevastované školství všech úrovní, nevidím diplomata schopného vyjednat pro nás skutečně výhodné podmínky.

Nevidím plán B. Vidím tu či onde osobnost, jenže každou v jiném tričku…

Štítky článku:

prestiž 1: 9,17 přečteno 133×

0 Hodnotit článek 4

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Plán B

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse