Necenzurujeme.cz

Mezilidské vztahy

Hodně z toho co kolem sebe celá desetiletí vidím, se mi nelíbí. Jsem přesvědčen, že všechny problémy vycházejí z mezilidských vztahů. A je celkem jedno, jde li o spor mezi státy, rodinami či dvěma individui. Vždy jde o snahu získat nějakou výhodu na úkor těch druhých, nebo o snahu druhým ubližovat. Záleží jen na tom na jaké úrovni se to děje.

Ta mezistátní znamená války a různé způsoby koloniálního vykořisťování. Státní pak konflikty typu občanské války a zase vykořisťování. A tak se dostaneme až do nejmenší jednotky kterou je rodina. I zde existují stejné problémy, krade se, podvádí a vraždí. Situace je v podstatě čím dál tím horší. Někam se totiž vytratilo to, co by mělo být základní lidskou vlastností a to je vzájemná ohleduplnost a demokratické soužití. Zdá se, jako by lidstvo zabloudilo ve slepé uličce. Možná že tou slepou uličkou je euro-americká civilizace, která je příliš materialistická a vychází z postulátu, že základem všeho je osobní soukromé vlastnictví. Jednotlivé body křesťanského desatera již inspirují jen málokoho.

Došlo ke změnám v základní lidské jednotce kterou by stále měla být rodina. Propaganda a reklama ovlivňuje během prvních dvanácti až patnácti let života formování vývoje hodnotového žebříčku víc než dříve. Spotřeba se stává měřítkem úspěšnosti, často úspěšnosti za jakoukoli cenu. To je jeden úhel pohledu.Tím dalším, s tím prvním související, je hodnoceni přístupu těch kteří chtějí ostatní ovládat. Ten přístup může být opět individuální (zde máme zloděje, vrahy a podvodníky), skupinový (rodinné klany, mafie, ale i politické strany) a konečně etnický (celé národy, náboženská sdružení, etnika či rasy). Jen u těch individuálních může jít o psychickou úchylku, tedy o jedince kteří nejsou normální. Ve službách všech ostatních jsou i lidé inteligentní a hlavně často přesvědčení že co činí, dobře činí.
Snahy omezovat to špatné v mezilidských vztazích jsou stejně staré jako vývoj lidstva. Co se týče výsledků tak ty jsou proměnlivé. Lidstvu nestačily přírodní pohromy a katastrofy. Vedle pokusů o soužití a spolupráci docházelo ve všech stoletích ke zbytečným válkám a hromadnému vraždění. Hrůzy jsou dnes víc vidět, za to může komunikační technika. Teoreticky by měly sloužit jako odstrašující příklady. Lide by si je měli připomínat jako memento. Skutečnost je ale jiná. Někdy se zdá, že je lidstvo nepoučitelné. Formují se znovu neofašisté stejně jako komunisté. Vybíjejí se lidé na Středním východě (Syrie, Afganistan, Irak, Irán), vraždí se vAsii, Africe, Americe i Evropě na mnoha místech. O krádežích, loupežích a nejrůznějších podvodech nemá už ani cenu mluvit.

Otázkou je zda současný vývoj lidského společenství směřuje k lepšímu, nebo naopak horšímu soužití. Otázkou je, zda druhu, který si říká (otázkou je jestli oprávněně) homo sapiens, nehrozí vyhubení. Ne ale z důvodu zhoršování životních podmínek, ale z důvodu zhoršování vzájemných mezilidských vztahů. Nemohu souhlasit s halasně křičícími militantními ekology, že za vše může drancování přírody a odtržení se od ní. I nové ekosystémy kterými jsou třeba velkoměsta (ač je nemiluji) mají svou životaschopnost. A ani zvyšování počtu obyvatelstva není tím hlavním problémem.
Možná mnohý namítne k čemu je nějaké konstatování, když člověk nezná cestu k odstranění problému. Všechno totiž záleží na výchově v rodině a vůbec na tom jak to s klasickou rodinou dopadne. Pokud bude pokračovat vývoj rodinných, a nejen těch, vztahů jako dosud, tak nás skutečně čeká stav který popsal Huxley v Konci civilizace.

Štítky článku:

prestiž 1: 12,38 přečteno 269×

0 Hodnotit článek 6

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Mezilidské vztahy

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse