Necenzurujeme.cz

Jak je to s logikou

Současná protichůdná vyjádření k nevyznamenání kanadského občana Brodyho a současně i k přijetí Dalajlámy ministrem Hermanem postrádají kromě logiky i důležitou informaci a to komu to slouží. Osobně nejsem schopen posoudit zda existuje medii vyhlašovaná souvislost ale pokud nabyla Kanada požádána o souhlas s udělením státního vyznamenání, jeví se mi interpretace o úmyslném vyškrtnutí ze seznamu velmi podezřelá, a logiku postrádající, co se týče přijetí Dalajlámy je situace podobná.

Omyly v logice dělíme obvykle do tří skupin: na MATERIÁLNÍ (nesprávné údaje v podkladech); VERBÁLNÍ (nesprávné používání argumentů); a FORMÁLNÍ (nesprávné hodnocení závěrů). Aristotele ve svém díle Organon vymezil devět druhů logických chyb (sophitici elenchi). Je velice lákavé třídit všechny možné chyby do skupin, ale je to zavádějící, protože ani sebepřesnější klasifikace a pojmenování chyb v běžné denní praxi nepomůže. Hezky to popsal Claude Bernard ve svém Úvodu do studia experimentální medicíny (Introduction to the Study of Experimental Medicine): "Filozofové jako Bacon i modernější myslitelé, se snažili vypracovat všeobecná pravidla pro systematizaci vědecké činnosti; není vyloučeno, že to bylo přitažlivé pro lidi, kteří měli k vědě daleko. hotovým vědcům nebo těm, kteří se jimi chtějí stát, to však nic nepřináší. Vlastně je to jen zavádí; vyvolává to totiž mylný dojem, že vědecká práce je jednoduchá a pro mozek to je jen zatížení velkým množstvím nejasných pouček, které musí člověk rychle zapomenout, když se chce dát do vědecké práce a chce se stát skutečným experimentátorem."

Platí to i pro politiku. Když se na určitou věc díváme z jistého hlediska, zvykneme si na to a ztrácíme schopnost podívat se na ní z jiné stránky. Většina chyb vyplývá právě z této skutečnosti. Úvahy i interpretace se opírají o zkušenosti nebo vidinu osobního prospěchu; volba řešení pak není objektivní, jde o účelovou, nebo provozní slepotu.

Obecně lze říci, že rozhodování musí předcházet kritická sumarizace a třídění dílčích informací. Je jisté, že i optimální řešení nemusí vždy vyhovovat úplně. Opravy chodníků v centru města budou po určitou dobu zhoršovat podmínky občanů. Podobně třeba i výstavba školky či domova důchodců. Nicméně základním kriteriem pro rozhodování by měl být prospěch celé komunitě a ne jednotlivcům. Zvláště zavrženíhodné je získávání výhod na úkor celku u těch, kteří se podílejí na rozhodování.

Štítky článku:

prestiž 1: 10,15 přečteno 202×

1 Hodnotit článek 5

Sdílejte článek na dalších sociálních sítích

Jak je to s logikou

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

V interní diskusi je 0 příspěvků || Diskutovat

Facebook diskuse